Deníky. Dodnes existuje řada z nás, jež se snaží uchovat vzpomínky prostřednictvím deníkových záznamů. Následující knižní tip přenese čtenáře na začátek 20. století a seznámí ho nejen s jednou mladou slečnou, ale i s dobovou společností, historickými událostmi a rodinnými dramaty.
O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919. Deníky jsou unikátním svědectvím dospívání dívky z lepších společenských vrstev v době předválečné a zejména v období 1. světové války. Ozvěny válečných hrůz i milostné sny, rodinná dramata, politické proměny české společnosti i vznik nového státu jsou témata, která v deníku rezonují. Edice deníků je doplněna dopisy Josefa Fanty ml. Zdence Kaizlové psanými z italské fronty v roce 1918. Studie editorek přibližuje životní osudy Zdenky Kaizlové a její rodiny.
Ukázka z knihy
Zdenka Kaizlová, 1917
Mnoho dětí si v dětství psalo deník. Většina z nich zůstala v zásuvkách stolů, poté se přesunula do sklepů či na půdu a následující generace je pak vyhodily; potřebovaly místo pro své dokumenty, emoce i vzpomínky. Sešity s černými deskami, popsané dětským písmem Zdenky Kaizlové, se staly po desetiletích pokladem pro jejího syna Josefa Blahože, který si v nich rád čítával. Uschovával jedinečný zdroj informací o životě dospívající dívky, navíc dcery rakouského ministra financí Josefa Kaizla, tedy příslušnice nejvyšších vrstev společnosti. (str. 7)
Dagmar Hájková vystudovala obor čeština – dějepis na FF UK. V letech 1987–1992 byla zaměstnána v Národním muzeu v Praze v oddělení novodobých dějin. V roce 1992 začala pracovat v Ústavu T. G. Masaryka, kde dosud působí. Zabývá se českými moderními dějinami, zvláště pak problematikou prvního odboje a Masarykovy rodiny. Je také editorkou Masarykových spisů a korespondence.
Helena Kokešová, vědecká pracovnice Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, historička zaměřená na české dějiny 19. století. Autorka monografií a studií, editorka několika svazků korespondence a pamětí.
Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Jeho tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Hlavní publikační činnost je orientována na populárně-naučnou literaturu a literaturu faktu. Soustředí se především na obory historie, archeologie, dějiny umění, publicistika, lingvistika, literární věda a encyklopedické práce.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se