Publikace navazuje na předchozí autorovy knihy o evoluci člověka a počátcích umění. Předmětem zkoumání je tentokrát každodenní život našich předků, příkladem naše nejslavnější paleoantropologická a paleolitická lokalita (či soubor lokalit) v okolí Dolních Věstonic v období před 30 tisíci lety, kdy moravský koridor plnil úlohu evropské komunikační osy. Jako materiál slouží empirické údaje získané dlouhodobým výzkumem archeologického terénu i analytická data z laboratoří. Hypotézy autor testuje rovněž pomocí analogií, což jsou autentická pozorování současné přírody i lidských společností, které v jejím rámci žijí. Jde tedy o pokus rekonstruovat přírodní a kulturní systém, exoticky vzdálený, a přece logicky propojený, funkční a uchopitelný.

 

Dolní Věstonice – Pavlov

Autor: Jiří A. Svoboda

Počet stran: 400
Vazba: vázaná
Formát: 205×260 mm
ISBN: 978-80-200-2550-0
Doporučená cena: 650 Kč

Knihu Dolní Věstonice – Pavlov vydalo nakladatelství Academia
v edici Mimo – humanitní vědy.

 

Ukázka z knihy

Paleoetnologie, procesuální a postprocesuální archeologie, etnoarcheologie
V roce 1865 vyjádřili Luigi Pigorrini a Paolo Montegazza pojmem paleoetnologie, že se odklánějí od deskriptivních postupů tehdejší archeologie a že je člověk zajímá více než jeho artefakty. V této první fázi paleoetnologie prostě přenášela různorodé informace o Inuitech, Austrálcích či indiánech, tak jak proudily do metropolí tehdejších koloniálních velmocí a do jejich hlavních muzeí. Zprávy o polárních expedicích se samozřejmě sledovaly i mimo velmoce a také v českých zemích. Stačí si přečíst jadrná a logicky věcná Bádání a rozjímání o pravěkém člověku, která do své knihy Kůlna a Kostelík vkládal v roce 1891 Martin Kříž.
Když v roce 1924 Karel Absolon zahájil systematický výzkum Dolních Věstonic, bylo zřejmé, že jeho informační potenciál přesáhne argumentační prostor tehdejší československé archeologie. Pod vlivem francouzských kolegů začal pojem paleoetnologie systematicky používat také Absolon. Přestože teoreticky možnosti takové koncepce nevyčerpal a zůstal u výběru dílčích analogií (například vrhací kámen – bolaso nebo africké analogie při interpretaci venuší), přijali jsme tuto tradici za svou a termín aplikujeme jak v názvu věstonického pracoviště Akademie věd ČR, tak při výuce na Masarykově univerzitě. (str. 177)

Přečtěte si celou ukázku.

 

Jiří A. Svoboda

Prof. PhDr. Jiří A. Svoboda, DrSc., (1953) vede terénní výzkum Dolních Věstonic a Pavlova v rámci Archeologického ústavu AV ČR Brno a současně je ředitelem Ústavu antropologie PF MU. Mimoto prováděl terénní výzkum dalších lokalit v České republice i v zámoří. Jeho předchozí knihy, které vyšly v nakladatelství Academia, nesou názvy Předkové. Evoluce člověka
a Počátky umění.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek internetového knihkupectví Kosmas.

 

Doporučujeme

Přečtěte si další zajímavé odborné publikace, v nichž hraje hlavní roli právě lokalita Dolních Věstonic. Doporučujeme vám například knihy Moravského zemského muzea Dolní Věstonice I (1922–1942) nebo
Anthropologická analýza středověké populace z Dolních Věstonic.

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.