Zrovna tak, jako se to daří autorovi jménem M. M. Cabicar, tedy plným zněním Martin Macek Cabicar. Ten již druhým rokem publikuje knihy svých povídek, v nichž líčí běžné situace (soužití se psem, svatbu, těhotenství partnerky, porod, první chvíle s miminkem) ovšem s humorem a velkou nadsázkou. Dosud jeho díla přicházela na svět v podobě e-knih, nyní bylo na předvánoční trh vypuštěno dítě tištěné – v nakladatelství Cosmopolis vyšla sbírka příhod s názvem Dítě školkou povinné.

Jak lze snadno vytušit, autorova dcerka Viki již odrostla z plínek a vyrazila do školky. Z toho plyne spousta překvapivých i všedních událostí. Autor vše dokumentuje a komentuje svým unikátním jazykem a pro dosažení humorného efektu využívá i sebezničující ironií. Viki je dítko jako každé jiné: večer nechce spát, ráno není k probuzení, při odchodu ze školky dělá scény a vtipné hlášky svého otce vytahuje na světlo denní v ty nejméně vhodné okamžiky. A když má zazpívat písničku, pak to není obligátní „Skákal pes“, ale „Vytekl mozek z lebky“, kteroužto parodii interpretují především puberťáci (pokud ji neznáte, schválně se jich zeptejte).

Kouzlo nechtěného podtržené smyslem autora pro dokonalé dotažení každého vtipu čtenáře určitě rozesměje. Bohužel se ale i časem přejí. Abyste si celou knihu náležitě mohli vychutnat, je dobré ji užívat jen po kapkách asi jako medicínu. Kapitolu, dvě denně, přečtení více kapitol už pak začíná být únavné a opakující se. I vtipy místo milého vyznění začnou vycházet v tom velkém množství jaksi do prázdna a zůstane po nich vulgární pachuť.

Mám za to, že styl psaní Martina Cabicara bude bližší mužům, ať již zkušeným tatínkům či otcům teprve nastávajícím. Ženám se při čtení určitých naturalistických pasáží může lehce obracet žaludek. Ale pokud se jim je podaří ustát bez obtíží, hned vzápětí obdrží dávku vcelku inteligentního humoru.

Pokud by autor slevil ze své snahy být vtipný za každou cenu a ubral všech těch hlenů a jiných nechutností, pak by kniha byla přijatelná pro všechny rodiče.

M.M. Cabicar se připojil do skupiny píšících otců, k nimž patří například Dominik Landsman – (Deniček moderního fotra 1 a 2). Knižní trh obohacují o mužský pohled na péči o děti z jiného než pediatrického úhlu pohledu.

Máte-li tedy chuť zjistit, jak všednodenní zážitky vidí tatínek a máte kachní žaludek, pak tedy směle do čtení Dítěte školkou povinného.