Autorkou knihy Einsatzgruppe H s podtitulem Působení operační skupiny H na Slovensku 1944/1945 a poválečné trestní stíhání jejích příslušníků, kterou vydalo roku 2015 nakladatelství Academia ve spolupráci s nakladatelstvím Múzeum Slovenského národného povstania v edici Historie, je Lenka Šindelářová. Lenka Šindelářová vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, doktorát získala na Historickém institutu Stuttgartské univerzity díky disertační práci Die Einsatzgruppe H in der Slowakei 1944/1945, z níž kniha Einsatzgruppe H vychází. Po ukončení studia pracovala autorka v Oddělení pro dějiny šoa v Židovském muzeu v Praze a kromě Einsatzgruppe H  je rovněž autorkou titulu Hrst vzpomínek… Židovské rodiny z Holicka.

Kniha Lenky Šindelářové se zabývá vznikem, činností, personálem a zánikem operační skupiny H (Einsatzgruppe H), která byla vytvořena na konci srpna 1944 z pověření berlínského Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, aby byla vyslána společně s dalšími německými jednotkami na území Slovenska. Tato akce byla reakcí na Slovenské národní povstání (známé pod zkratkou SNP), jež bylo namířeno proti Třetí říši a s ní kolaborujícímu režimu prezidenta Tisa. Slovenské národní povstání bylo sice velice rychle potlačeno, operační skupina H však působila na Slovensku až do konce války.

Hlavním úkolem operační skupiny H (operační skupiny byly nacistické vojenské oddíly, operující na obsazených územích, kde především terorizovaly místní obyvatelstvo a likvidovaly nežádoucí osoby), jejímž velitelem byl Josef Witiska, bylo dovršit konečné řešení židovské otázky. To probíhalo zejména prostřednictvím deportace zbylého židovského obyvatelstva do vyhlazovacích a koncentračních táborů, která začala na podzim 1944. Souběžně s tím docházelo k hromadným popravám přímo na území Slovenska, přičemž oběťmi nebyli jen Židé, ale i Romové, partyzáni a povstalci. Po ukončení druhé světové války byla většina zločinů příslušníků této skupiny nepotrestána.

Hlavním cílem práce Einsatzgruppe H byla odpověď na to, co přesně operační skupina H na Slovensku dělala, kdo byli příslušníci operační skupiny a v jaké míře byly jejich zločiny po válce potrestány. Této mety autorka dozajista dosáhla, přičemž za tímto účelem prozkoumala rozsáhlé množství pramenů, které podrobila kritickému zkoumání. Přínos knihy Einsatzgruppe H tkví především v tom, že jde o první dílo věnující se dané problematice. Do jejího vydání nebyla sepsána žádná monografie s touto tematikou a odborné články se tématu věnovaly jen velmi zřídka.

Knihu Einsatzgruppe H mohu doporučit zájemcům o podrobnější studium problematiky nejen pro zjevnou vysokou míru odbornosti, ale i pro její čtivost. Vážné zájemce o předkládané téma potěší kromě obsáhlé přílohy, logicky doplňující a rozšiřující text, i vyčerpávající seznam pramenů a literatury, umožňující další studium.