O ženách a mužích v rodině

Jako první představil knihu Žena a muž v rodině ředitel nakladatelství Vyšehrad Ing. Pravomil Novák. Kniha je další publikací vycházející v edici rozhovorů, jejímž cílem je přiblížit veřejnosti odborné vědomosti formou, která je snadno pochopitelná a zajímavá pro jakéhokoliv čtenáře.

Bohemistka Pavla Loucká se následně rozpovídala o tom, jaké je vést rozhovor nejen s jedním, ale rovnou dvěma odborníky najednou. Hovořila tedy o tématu, kterého se dotýká i samotná kniha. Jak žena, tak muž, mluví každý svým jazykem, což někdy může být při vedení rozhovoru na obtíž. Přesto největší problém neměla s tím, jaký jazyk její hosté používají, ale se situacemi, kdy se začali přít na odborné úrovni.

Vladislav Chvála byl překvapen, že trialog, ze kterého vznikla kniha Žena a muž v rodině, netrval pár dní, jak si původně myslel, ale celý půlrok. Dále objasnil, co znamená mužský a ženský jazyk, tak jak o něm hovoří. Mužský jazyk je zaměřený na cíl, za kterým si muži jdou. Pokud se jim staví do cesty nějaké překážky, rozčileně je z cesty odstraňují. Až v cíli jsou spokojení a vytyčují si další cíl. Ženský jazyk je mnohem košatější. Zahrnuje vše, co během cesty potkají, včetně očekávání, která v průběhu mají.

O rodině pak hovořila Ludmila Trapková. S rodinami pracuje již více než třicet let. Každá rodina je jiná, ale zkušenosti se vrství na sebe a vychází z nich nakonec jedna obecná rodina.

„Všechny varianty rodiny jsou možné, ale ne prospěšné.“

Obecně známým faktem je, že mnohá psychosomatická onemocnění mají svůj původ v rodině. Ludmila Trapková uvedla příklad holčičky, která trpěla častými angínami. Její rodiče byli rozvedeni, ale velmi dobře spolu vycházeli. Stejně dobře se domlouvali i prarodiče matky i otce. Všichni holčičku velmi milovali, a proto byla každou chvíli u někoho jiného. Zjistilo se, že trávila tři až čtyři dny v týdnu vždy v jiné posteli. Jen v době, kdy měla angínu, zůstávala marodit na jednom místě a příbuzní chodili za ní. V momentě, kdy začala více času trávit doma, podstatně se snížila i její nemocnost.

Spolu s Václavem Chválou dále mluvili o důležitosti muže a ženy v rodině, tedy o tom, jak důležitá je pro dítě přítomnost mužského i ženského jazyka. Ne že by žena nemohla mluvit mužským jazykem a muž ženským, ale taková výměna rolí je pro jejich nositele velmi náročná. Důležitost obou rodičů se mění s věkem. Jsou vývojová období, kdy dítě potřebuje více tatínka, a období, v nichž je pro něj naopak důležitější maminka.

Otázka z publika se dotkla vhodnosti střídavé péče u dětí rozvedených rodičů. Dle odborníků je střídavá péče pro děti velkou zátěží a je vhodnější, pokud může dítě zůstat na jednom místě a střídají se u něj rodiče. Zároveň tak nepřichází o blízké kamarády, spolužáky a další sociální vazby.

Kmotr knihy Petr Glogar na závěr řekl, že obvykle není potřeba přinést do rodiny něco zvenčí, ale vyzdvihnout to, co rodina už má.