Když sedmiletá Raami otevřela dvůr neznámému vojákovi v černém, nadšeně jej vítala jako tevodu, hodného ducha, o kterém jí vyprávěla Mléčná matka. Příchod Rudých Khmerů jí však změnil život, od této chvíle jí revoluce v Kambodži postupně začala brát vše, co kdy milovala.
Příběh Raami v knize Stín banyánu se vrací do temných sedmdesátých let dvacátého století, kdy Kambodžu ovládli levicoví radikálové pokoušející se o úplnou transformaci společnosti v agrární utopii. Po čase lze opět mluvit o knize inspirované skutečností, kterou autor vystavěl na svých vlastních zážitcích a jejíž postavy jsou poctou skutečným lidem. Raami totiž ztělesňuje Vaddey Ratnerovou, kambodžskou princeznu, již revoluce zasáhla v pěti letech.
Stejně jako Vaddey Ratnerová, i Raami pochází z královské rodiny. Z domova plného dostatku, v němž žila obklopena rodinou a laskavými přáteli. Z něj však byla vyhnána do pekla, kde se stala svědkem bezpráví a vražd, do světa, kde se mrtvá těla pohazují do pole, aby posloužila i po smrti. Královské příjmení Sisowath se stalo přítěží, jež musela být smazána, a Raami pod vlivem všech hrůz nakonec přestala mluvit.
Kniha dojímá především příběhem trpícího dítěte a tíživým vědomím, že kambodžské děti si podobnými hrůzami skutečně prošly, že lidská krutost vyhladila v sedmdesátých letech téměř třetinu obyvatel Kambodže. Ač je Stín banyánu kombinací vlastních zážitků a smyšlenek, jak v dovětku píše autorka, síla knihy pramení z toho, že získala především status svědectví o té části historie, jež by neměla být zapomenuta. Popisuje úpadek společnosti, která se násilím propadá o několik století zpět. Vzdělaní lidé a vůdci jsou zlomeni či povražděni a vedení se chopí vojáci, většinou nevzdělaní mladíci, kterým se do rukou dostala moc v podobě zbraní.
Raamino putování je od začátku až do konce protknuto příběhy, božstvy a poezií. Raami od malička slýchala vyprávění svého otce, váženého básníka, a díky tomu si vytvořila vlastní vnitřní svět a poetický pohled na své okolí. Zpočátku je ohromena chrámy a přírodou, s níž se setkává, dokáže vnímat krásu stejně tak jako bolest. Jako vypravěčka prodlévá v jednotlivých okamžicích a zachycuje každý možný detail, každý paprsek slunce. Květnatost jejího jazyka a způsob vnímání zjemňují tragédie, jichž je svědkem. Je to ale právě způsob vyprávění, co Raami ubírá na přesvědčivosti, neboť příběh je vyprávěn a má být tedy i podán očima sedmileté (byť předčasně stárnoucí) dívky. V Raamině vyprávění se však proplétají postřehy malé princezny a dospělé ženy.
Stín banyánu je poetické vyprávění o brutalitě revoluce, které citlivě osloví své čtenáře. Je však prvoplánové ve své snaze dojmout. Proto příběh začíná ve skutečném ráji, v němž existuje jen dobro a láska a v němž vystupují vznešené postavy bez vad. Aby pak jasně, byť s jemností Vaddey Ratnerové vlastní, vynikaly hrůzy, kterými si rodina musela projít.
Knihu Stín banyánu Vaddey Ratnerové vydalo nakladatelství Ikar.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se