Pavel Kosatík po nějaké době opět zavítal do Boskovic, kde neopomněl pobesedovat v místní knihovně s domácími nadšenci literatury. A při této příležitosti také představil svou na trh nově uvedenou knihu, jež nese název Česká inteligence.
Pavel Kosatík, novinář a spisovatel, v knize Česká inteligence seznamuje s jedenašedesáti českými intelektuály 20. století. Tento soubor vycházel původně v letech 2009 a 2010 na pokračování v týdeníku Respekt, teprve nyní byl vydán jako celistvé dílo.
Tichý šum v plné místnosti přerušily dvě právě přicházející postavy, jimiž byly zdejší starosta Jaroslav Dohnálek a výše zmíněný Pavel Kosatík. Po úvodním slově, které držel starosta, se již boskovický rodák pohodlně usadil za připravený stolek a debatu zahájil slovy:
„Takže, aby to tady nebylo jen o tom, že budu povídat pouze já, vy pokládejte otázky a já vám na ně budu odpovídat.“
Po zodpovězení prvního dotazu týkajícího se samotného představení nové knihy se autor rozpovídal o svém dětství prožívaném v komunisty cenzurované době, kde byla nouze o neutrální pohledy do historie. I proto se také v roce 1989 rozhodl věnovat české historii. Od této otázky se téma přehouplo k situaci v porevoluční republice. Kosatík vyjádřil své znepokojení nad současnou napjatou situací, která panuje mezi politikou a kulturou. Host nabádal nejen ke čtení, ale i pochopení obsahu knih.
„Není nutné pamatovat si počet stran nebo autora, ale najít tu základní myšlenku,“ prohodil jeden z besedujících, s čímž se všichni ztotožnili.
Téma se stále týkalo politiky a veřejného života. Kosatík také projevil názor, že občanská společnost v naší republice by měla být více zapojena do veřejného života.
Poté opět přešla řeč na literární dílo. Nahlédli jsme do obsahu jeho mladší knihy volně navazující na Českou inteligenci – České okamžiky. V tomto díle autor připomíná méně známé okamžiky českých dějin, jež jsou však rovněž velmi zajímavé, například smrt Karla IV. či setkání sedláka Vaváka a Josefa II., které bylo výjimečné svým průběhem a také způsobem, jakým bylo popsáno ve Vavákově kronice.
Hodina utekla jako voda. Řeč se ještě několikrát stočila kolem politiky či nově navrhovaného vyučování vlastenectví na českých školách, až se zastavila u připravované publikace o Věře Čáslavské, na níž si však ještě nějakou chvíli budeme muset počkat…

Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se