Stačí si otevřít přepracované vydání knížky Zdeňka K. Slabého Dívka z Černé věže, kterou nedávno vydalo nakladatelství Albatros a rázem se ocitnete tam, kde všechno vypadá přesně tak, jak o tom sní děti. A věřte, že to rozhodně není žádný výmysl! V této věži bydlí už asi čtyři sta let dívka, která se zjeví ve chvíli, kdy si nějaké dítě začne vymýšlet a měnit svět podle svých představ. Aby dokázala, že některé věci mají svá pravidla, splní mu jeho slova ve skutečnost. A to se pak dějí věci! Dětem se mění před očima realita, kterou znají, a dostává rozměr toho, oč usilovaly ve svých představách. Je ale jasné, že ne vždy je to pro dítě dobrá zpráva a ne každému se to bude líbit. Stejně jako třeba Jakubovi, kterého neposlušnost jeho kamaráda Michala dokonce změní v koně. Nebo Jindrovi, nenapravitelnému lháři, který je pod tlakem svých vlastních výmyslů donucen strávit dlouhé minuty ve sklepě s odporným strašidlem a hrát karty. Ale ani jeden z nich, stejně jako řada dalších postav v této knížce, se vlastně nemá čemu divit. Jejich činy zrovna nepatřily mezi ty, které by se daly zařadit do slušného chování. A tak musí pykat. Jak dlouho, to už záleží na tom, kdy si uvědomí své chyby…

Knížka Dívka z Černé věže vyšla v edici Třetí čtení, čemuž odpovídá i stylové zpracování příběhů. Jednak v nich vystupují školáci, ale především se jedná z velké části o taková vyprávění, která by mohla například předškoláky i vyděsit. Například zmiňovaná hra v karty se strašidlem ve sklepních prostorách, navíc s popisem toho, co hrdina cítí a prožívá, je skutečně vhodnější právě pro větší děti…

Jsou to čtivé, tajemné pohádky s poutavým dějem a neméně překvapivými zvraty, ve kterých ale nechybí ani humor. Základem je samozřejmě návrat do světa fantazie, který tu autor uplatňuje na každé stránce.  Zdeněk K. Slabý propojil v příbězích realitu současného světa s tím pohádkovým. Děti chodí do školy, učí se, dělají domácí úkoly, jdou nakupovat do obchodu apod. A v souladu s tím je tady ona tajemná dívka s kouzelnou hůlkou, která pomáhá proměnit dětské představy ve skutečnost.

Ovšem pokud se zamyslíme nad kontextem, pak je jasné, že Zdeněk K. Slabý nechtěl děti jenom pobavit netradičním a nutno dodat originálním vyprávěním. Každý příběh ukazuje na činy, které vidíme běžně kolem sebe a které snad už ani nevnímáme. Takové, které nepatří do slušného chování nikoho z nás. Zda se větší děti zaleknou dívky, která dokáže kouzlit, je těžko odhadnutelné. Ale rozhodně si nemyslím, že by věřili tomu, že se jejich kamarád promění v koně v rámci nějakého trestu. Nicméně i tak kniha vybízí k tomu, aby se zamysleli nad tím, zda to, co dělají venku, při hře s ostatními dětmi, je takové, jež se od nich očekává. Zda by nebylo lepší zahodit své „staré ošklivé já“ a zkusit v sobě najít tu dobrou stránku.

Stejně tak ale autor ukazuje všem dětem fakt, že někteří jejich kamarádi, které možná nemá ve škole nikdo rád, protože jsou zlobiví a neposlušní, se možná jen vnitřně trápí. Mají nějaký problém, o kterém nahlas nikomu neřeknou a řešením je pro ně msta, závist a další, ne zrovna nejlepší lidské vlastnosti a z nich vyvozované skutky. Jsou vlastně svým způsobem nešťastní. Získat si jejich důvěru není jednoduché, ale pochopení toho, co cítí, je prvním krokem k tomu, aby dítě přestalo odsuzovat a vnímalo všechny ty „maličkosti“, které se kolem každého z nás točí.

Dívka z Černé věže je podle mě naprosto originální a výjimečnou knížkou, kterou by snad mělo dostat do ruky každé dítě. Spíš než všechny ty Spidermany a komiksy, kde se to hemží zbraněmi a válkami. Chcete-li pro své dítě udělat něco opravdu dobrého, zapomeňte na počítačové hry a poohlédněte se právě po tomto titulu.