„V určitý moment jsem si myslel, že mám skoro hotový rukopis knihy o současném Rusku, Ukrajině a Evropě; pak jsem si ale uvědomil, že téma má oproti původním plánům mnohem více společného s Velkou Británií a Spojenými státy,“ píše v závěrečné části své knihy její autor. O knize a autorovi, stejně jako o zmíněných zemích, se diskutovalo v Knihovně Václava Havla.
Knihovna Václava Havla pravidelně do svého programu diskusních večerů včleňuje debaty nad politickými tématy stejně jako setkání nad novými publikacemi. Tentokrát, ve čtvrtek 30. května 2019, se oba aspekty slily v jedno: předmětem večerní reflexe se stalo v loňském roce publikované dílo amerického historika a profesora na Yaleově univerzitě Timothy Snydera The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America (vydané nakladatelstvím Tim Duggan Books, 2018), které v letošním roce v překladu Martina Pokorného a pod názvem Cesta k nesvobodě. Rusko, Evropa, Amerika publikovalo nakladatelství Prostor. Diskuse, kterou moderoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, se zúčastnili historici Petr Hlaváček a David Svoboda, pedagog a politik Alexandr Vondra a překladatel Martin Pokorný.
„Kniha mě zarazila svojí radikálností,“ otevírá debatu Michael Žantovský. „Na rozdíl od Krvavé země a Černé země (tituly, které Timothy Snyder publikoval v roce 2010 a 2015, pozn. aut.) opírající se o historicky spolehlivé zdroje Cesta k nesvobodě je historickou prací jen dílem, dílem je argumentem nebo tezí, které demonstruje na situaci v Rusku a USA. Hrozbu pro současný svět vidí zejména v činech a postojích Putina a Trumpa.“
Negativum publikace Žantovský spatřuje v Snyderových radikálních, až zjednodušených tvrzeních:
„Vladimir Putin dosáhl zvolení Donalda Trumpa.“
Na úvodní vstup navazuje historik Petr Hlaváček. Také on poté, co „těkal v textech“ Snyderovy knihy, se přiklání k názoru svého předřečníka, že jde o titul, jenž je možné svým stylem i hloubkou vhledu do problematiky zařadit spíše než mezi díla odborná k žánrům publicistickým.
Jelikož ani další dva pánové z přítomných hostí – ať již z jakýchkoli důvodů – nenalezli čas si Cestu k nesvobodě přečíst, jejich vstupy do debaty se opíraly o poznatky získané z předchozích Snyderových děl. David Svoboda „se odpichuje“ od Tyranie (Tyranie: 20 lekcí z 20. století, Prostor 2017), již si na jedné straně váží jako „knihy povzbudivé pro disidenty“. Na straně druhé mu vadí její „poplatnost vnitřní americké válce“. Shledává v ní potřebu autora splynout s konformní společností.
Alexandr Vondra taktéž přiznává, že knihu – byť si ji koupil – nepřečetl. Avšak jakožto muž, který drží slovo, dodává: „Slíbil jsem, že přijdu, tak jsem tady.“ Z objektivních důvodů tedy ani on není schopen dílo zhodnotit a jeho výpověď se opírá o subjektivní vztah k autoru samotnému („Lidsky ho mám velice rád.“), o znalost Snyderových děl dřívějších („senzační Krvavá země“) a o dojem, který na něj mělo přečtení dvou krátkých kapitol Cesty k nesvobodě, jmenovitě Prologu a Epilogu.
„Obávám se,“ říká Alexandr Vondra, „že je plochý (Timothy Snyder, pozn. aut.). Vadí mi jedna věc: na každý problém Západu se ukazuje na Putina. Tuto tezi nelze přijmout.“
Poté se ke slovu dostává překladatel. „Já jsem knihu četl,“ vymezuje se vůči předešlým pánům Martin Pokorný a poukazuje na jednotlivé body, jimž se autor ve své knize věnuje.
Co si z diskusního večera odnést? Kromě knihy Timothyho Snydera Cesta k nesvobodě. Rusko, Evropa, Amerika vědomí, že chceme-li se něco o knize dozvědět, je třeba si ji přečíst.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se