Návrat do československých dějin

Zajímáte se o autobusy a chcete vědět něco bližšího o počátcích jejich výroby na našem území? O jejich rozkvětu a následném úpadku během hospodářské krize? Které typy se u nás vlastně vyráběly? A kdo je vyráběl? To vše se dozvíte v podrobné knize Martina Haráka.

Autobusy první republiky a protektorátu

1918–1945
Autor: Martin Harák

Počet stran: 272
Vazba: vázaná
Formát: 209×250 mm
ISBN: 978-80-271-0663-9
Doporučená cena: 469 Kč

Knihu Autobusy první republiky a protektorátu vydalo nakladatelství Grada v edici Retro.

Příběh výroby autobusů (a trolejbusů) v Československu v letech 1918 až 1948 je podobně spletitý jako dějiny našeho státu. Největší část trhu ovládaly tři hlavní československé automobilky: Praga, Tatra a Škoda. Kromě toho však existovali i menší výrobci a vedle nich i desítky malých i velkých karosářských firem, které stavěly autobusové nástavby na různých tuzemských i zahraničních podvozcích. V této knize se seznámíme s počátky výroby autobusů a trolejbusů na našem území, s jejím rozkvětem ve dvacátých letech a úpadkem za hospodářské krize a se změnami, které pak přinesly roky druhé světové války. Najdete zde přehled všech významných vyráběných typů, konstrukční detaily, technické parametry, a především množství unikátních, často dosud nikdy nepublikovaných fotografií. Technické informace jsou doplněny souvisejícími zajímavostmi: poznáme tedy i osudy významných karosářů (Sodomka, Uhlík, Petera a další), stručné dějiny poštovních a drážních autobusů, podíváme se na městskou autobusovou i trolejbusovou dopravu, na cestování z pohledu řidičů i cestujících nebo na různé alternativní pohony, využívané například ve válečných letech.

Ukázka z knihy

Prolistujte si celou ukázku.

Martin Harák

Martin Harák je dále autorem knih Autobusy a trolejbusy východního bloku, Autobusy Karosa Š 11, Autobusy Karosa 700, České trolejbusy, Autobusy SOR ad., v nichž se zabývá historií i současností, vývojem, technikou, modifikacemi, typy a provozem autobusů či trolejbusů.

————————————————

Nově vychází otřesná výpověď Josefy Slánské, manželky generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, jenž byl roku 1952 odsouzen k trestu smrti. Vydání knihy bylo v létě 1969 zastaveno, a tak mohla poprvé spatřit světlo světa až v roce 1990. Ani po letech neztrácí na hodnotě, působivosti a hrůzyplnosti.

Zpráva o mém muži

Autorka: Josefa Slánská

Počet stran: 240
Vazba: vázaná
Formát: 155×218 mm
ISBN: 978-80-7565-412-0
Doporučená cena: 298 Kč

Knihu Zpráva o mém muži vydalo nakladatelství Jota.

Syrové svědectví o době, která za velké ideály skryla ty nejtěžší zločiny. Vzpomínky manželky generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, popraveného ve vykonstruovaném procesu v roce 1952. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti. Vzpomínky Josefy Slánské, manželky generálního tajemníka KSČ, nás zavedou na demonstrace ve třicátých letech 20. století, do emigrace v Moskvě, ale i do Československa poválečné doby. Bez servítků a idealizace před čtenářem předestírají realitu doby a vnitřního fungování strany, jejíž nástup k moci u nás předznamenal realitu života prakticky celé druhé poloviny minulého století. Rudolf Slánský byl ve vykonstruovaném procesu s protistátním spikleneckým centrem odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 v Praze oběšen. Knihu Zpráva o mém muži napsala Josefa Slánská v roce 1963, o pět let později byla připravena k tisku, avšak její vydání bylo v roce 1969 zastaveno.

Ukázka z knihy

Dne 6. prosince 1951 zasedal na Hradě pražském ústřední výbor Komunistické strany Československa. Zasedání se zúčastnili také všichni komunističtí členové vlády, všichni předsedové a vedoucí tajemníci krajských výborů strany, jakož i vedoucí oddělení ÚV KSČ.
Zasedání řídil předseda vlády soudruh Antonín Zápotocký.
Na zasedání ústředního výboru KSČ referoval president republiky a předseda strany soudruh Klement Gottwald, vřele uvítaný všemi přítomnými.
Soudruh Klement Gottwald podal zprávu o zradě Rudolfa Slánského, o vedoucí účasti Rudolfa Slánského na protistranickém a protistátním spiknutí a o některých vnitrostranických otázkách (str. 40)

Přečtěte si celou ukázku.

Josefa Slánská

Josefa Slánská (1913–1995) byla manželka Rudolfa Slánského, překladatelka z ruštiny. V roce 1929 se seznámila s Rudolfem Slánským a s dalšími tehdejšími předními členy KSČ (včetně Klementa Gottwalda). V roce 1931 odjela na rok do Sovětského svazu, po návratu pracovala jako administrativní síla, tlumočnice a překladatelka. Dne 20. dubna 1937 byli s Rudolfem Slánským oddáni, syn Rudolf se narodil o dva roky dříve, již v roce 1935. Po Mnichovské dohodě byl Slánský povolán do Sovětského svazu, manželka odcestovala se synem za ním. Po manželově zatčení byla Josefa Slánská vyloučena z KSČ, jejíž členkou byla od roku 1929. Členství jí bylo navráceno po rehabilitaci jejího manžela v roce 1963; v roce 1969 byla znovu vyloučena. Roku 1977 podepsala spolu se synem Rudolfem Chartu 77 a s chartisty aktivně spolupracovala.

Informace byly čerpány ze stránek nakladatelství Jota.

————————————————

Kniha vycházející z disertační práce historika Františka Koloucha představuje jeden ze zločinů komunismu a poskytuje cenná svědectví. Přitom se dobře čte a zanechává silné dojmy.

Internace biskupů

Autor: František Kolouch

Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
Formát: 157×233 mm
ISBN: 978-80-200-292-25
Doporučená cena: 350 Kč

Knihu Internace biskupů vydalo nakladatelství Academia.

Kniha se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949–1968. Představuje snahy poúnorové komunistické vlády o přeměnu římskokatolické církve na národní církev, podřízenou státu, a neúspěšná vyjednávání zástupců vlády s biskupy. Stěžejní část knihy se zabývá internací biskupů na příkladu českobudějovického biskupa Josefa Hloucha a brněnského biskupa Karla Skoupého. Oba biskupové byli nejdříve zadržováni ve svých rezidencích a později odvezeni mimo diecézi a řadu let internováni v utajovaných objektech pod dohledem Státní bezpečnosti. Hlavními zdroji jsou archivní materiály a svědectví pamětníků. Na jejich základě popisuje běžný život biskupů v internaci a její organizaci. Výsledek je systematické a faktografické zpracování internace biskupů, jednoho z mnoha zločinů komunistického režimu v rámci pronásledování římskokatolické církve v Československu.

Ukázka z knihy

Biskup Josef Hlouch mohl dál vykonávat svou činnost a mohl i opouštět rezidenci, ale jen omezeně a pod dohledem. Kontrolována byla také jeho kázání a jejich opisy byly posílány na KAV NF. Například 4. září 1949 sloužil bohoslužbu u sv. Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech a následně v českobudějovické katedrále. Kázání bylo zaměřeno na rodiče a výuku náboženství: Při dnešních poměrech záleží především na Vás, moji drazí rodičové, jak povedete Vaše děti k náboženství, které se v nynější době řadí mezi poslední i v tiskárně. Ve škole se učí víc věcí světských, je vydáváno mnoho všelijakých brožur, já ani nevím, jak se všechny jmenují. Což jsme, drazí rodičové, nezažili dost příkoří v obou válkách, v době utrpení, hledal se Bůh hmatatelněji? … Rodiče musí dbát, aby se dítko drželo té střední cesty křesťanské, a nedbali toho, že známka z náboženství je až poslední. (str. 76)

Přečtěte si celou ukázku.

František Kolouch

Mgr. František Kolouch, Ph.D., je pedagog a historik. Vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, trvale žije v Praze. Specializuje se na problematiku moderních církevních dějin, především na osobnosti pronásledované v době nacismu a komunismu. Na katedře dějin Pedagogické fakulty UK obhájil v roce 2015 doktorát z historie. Je autorem knihy Oběť případu Babice.

————————————————

Za román o pohnutém osudu rodiny Mašínových a drsných časech získal spisovatel Jan Novák cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku 2005. Jeho působivý příběh se teď dočkal komiksové podoby díky výtvarníku Jaromírovi 99.

Zatím dobrý

Autoři: Jan Novák, Jaromír 99

Počet stran: 256
Vazba: vázaná
Formát: 165×235 mm
ISBN: 978-80-2572-683-9
Doporučená cena: 498 Kč

Knihu Zatím dobrý vydalo nakladatelství Argo.

Je to největší příběh studené války. Pětice mladíků s pistolemi se postavila po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei a prostřílela se do svobodného Západního Berlína. Příběh bratří Mašínů a jejich rodiny vyprávěl spisovatel Jan Novák v románu Zatím dobrý jako strhující, napínavý western, za který získal cenu Magnesia Litera pro nejlepší knihu roku. Teď se jeho scénáře chopil výtvarník Jaromír 99 a vytvořil dramatický a vizuálně působivý komiks ve svém osobitém, noirovém stylu. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ukázka z knihy

Ukázka pochází ze stránek nakladatelství Argo.

Jan Novák

Jan Novák (* 1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004; Paseka – Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. V nakladatelstvích Paseka a Argo rovněž vydal biografii Miloše Formana Co já vím? (2013) a rozhovor s Johnem Bokem Život mimo kategorie (2015). Společně s Jaromírem 99 debutoval na poli komiksu životopisným příběhem Zátopek.

Informace byly čerpány ze stránek nakladatelství Argo.

Jaromír 99

Jaromír 99, vlastním jménem Jaromír Švejdík, je český zpěvák, skladatel a výtvarník. Prosadil se jako člen skupin Priessnitz a Umakart. V roce 2007 získal cenu Muriel za svůj povedený autorský komiks Bomber. Spolu s Jaroslavem Rudišem vytvořili komiksovou trilogii Alois Nebel a s Janem Novákem komiks Emil Zátopek, který zachycuje Zátopkovy největší úspěchy i seznámení s jeho celoživotní láskou Danou.

Informace byly čerpány ze stránek nakladatelství Argo.

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete další knihy za skvělé ceny.

Líbil se vám návrat do československých dějin? Napište nám svůj názor.