Již šestá část Případů detektiva Murdocha s podtitulem Neřesti mé krve vychází v nakladatelství Jota. Autorkou zajímavého detektivního čtení je Maureen Jenningsová (*1939), která se sice narodila v Birminghamu v Anglii, ale v sedmnácti letech emigrovala se svojí matkou do Kanady. Zde vystudovala, vdala se, pracovala jako psychoterapeutka a začala psát. Stvořila si ke svému obrazu detektiva Murdocha – Williama Murdocha, člena torontské policejní stanice, který je osvíceným člověkem, přístupným každému novému poznatku v oblasti kriminalistické práce. Podle jednotlivých románů byl natočen v kanadsko-americké koprodukci úspěšný seriál, který pronikl i na naše obrazovky. Tak se stalo, že jméno detektiva Murdocha je u nás známé televizním divákům, ale ke čtenářům přichází nově.

Neřesti mé krve se odehrávají na konci 19. století v kanadském Torontu. V kanceláři presbyteriánského kostela je nalezena mrtvola pastora. Z probodlého krku mu trčí nůž na otvírání dopisů, tvář je rozbita k nepoznání, zmizely boty a stříbrné hodinky. Kdo mohl mít zájem na smrti ctihodného muže, jehož manželka právě čeká třetí dítě? Je možné, že to byl někdo z těch, kterým odepřel sociální pomoc, když je prošetřoval jako inspektor zdejšího chudobince? Tedy z těch nejchudších? Napovídalo by tomu to, že odcizené boty se opravdu našli u tuláka. Aby detektiv Murdoch mohl odhalit pravdu, vydává se v přestrojení mezi ty nejnuznější a poznává, jak tvrdý je život těch, kterými každý jen opovrhuje. Když přichází nenadálá otrava plynem dalších čtyř lidí, kteří se o dávky v hmotné nouzi ucházeli, je vše ještě zamotanější. Kdo měl zájem zabít takové nuzáky? Že by byli nepohodlnými svědky a museli být umlčeni? Nebo šlo o neštěstí, jakých je při topení levným uhlím spousta?

William Murdoch oplývá skrytým talentem rozluštit ty nejzáhadnější případy, podobá se tak svému slavnějšímu literárnímu kolegovi Sherlocku Holmesovi. Není ovšem tak neomylným a nadpřirozeným, jen si dokáže správně vyložit fakta. Není to žádný suchar, dokáže své okolí i pobavit svým specifickým smyslem pro humor. Sympatický je na něm i jeho soukromý život, v němž po smrti snoubenky hledá ten správný přístav. Jinak děj je trošku slabší – čtenář tuší správné řešení záhady takřka již od samého začátku, což poněkud kazí potěšení z četby. Detektiv dojde ke stejnému výsledku až po velikém úsilí a dlouhé době. Na druhou stranu nám autorka stihne předvést tehdejší justiční i sociální sytém, přiblíží práci policie, soudních lékařů i finty podvodníků, kteří dovedně manipulují s lidmi, aby si vydělali na obživu.

Celkově knihu hodnotím kladně, stylisticky je propracovaná, čte se velmi dobře, škoda jen té snadno prohlédnutelné zápletky.