Kniha představuje výbor esejů a dalších textů, které spisovatel a politolog Jiří Pehe publikoval v různých periodikách mezi roky 2011 a 2015. Jejich ústředním tématem je myšlenka, že jsme svědky i aktéry zásadní proměny západní civilizace, tak jak ji známe od doby osvícenství. Zatímco „zánik“ starého světa rozumu a modernity jsme schopni vidět a analyzovat, zrod nového, budoucího věku naší civilizace dokážeme jen stěží zahlédnout. Autor tento motiv rozebírá na různých úrovních, ať už pomocí pojmů, jako je globalizace a globální kapitalismus, národní stát, nacionalismus, občanská společnost, masová média, masová kultura, liberální demokracie založená na politických stranách a ideologiích, anebo prostřednictvím literárních a filmových děl, jimž mnohdy vévodí bezútěšný katastrofismus.
Zvláštní pozornost věnuje Jiří Pehe také naší české realitě, respektive politické kultuře, národní mentalitě a institucím. Situace je u nás podle něj komplikovaná tím, že na nás dopadají všechny civilizační jevy, jako je globalizace či úpadek nebo proměna určitých institucí, ale zároveň jsou některé negativní jevy ještě zesíleny v důsledku diskontinuity našeho demokratického vývoje.

 

Na konci světa

Autor: Jiří Pehe

Počet stran: 280
Vazba: vázaná
Formát: 107×180 mm
ISBN: 978-80-7260-318-3
Doporučená cena: 297 Kč

Knihu Na konci světa vydalo nakladatelství Prostor.

 

Ukázka z knihy

Nástup modernity přinesl vedle rostoucí dominance racionalismu celou řadu dalších nových jevů: industrializaci, národní státy, nacionalismus, občanskou společnost, právní stát, masová média, masovou kulturu, reprezentativní demokracii založenou na politických stranách a politických ideologiích.

Od konce 18. století, kdy modernita v plné síle nastoupila, se postupně měnil její záběr: různé její projevy, které byly na jejím začátku omezeny na poměrně malé skupiny lidí, převážně majetné a gramotné elity, se stávaly během 19. století, a zejména pak během 20. století, stále masovějšími. Prosadila se tak postupně masová industriální výroba, masová politická participace v podobě všeobecného volebního práva, masové politické strany, masová média i masová kultura, jakož i masový konzum.

Zároveň se ovšem ukázalo, že západní racionalismus je dvousečná zbraň. Jedna jeho tvář byla reprezentována vírou v postupný pokrok, přičemž v politické rovině ztělesňovala tyto nároky liberální demokracie. Druhá byla reprezentována vírou, že lidský rozum dokáže změnit lidstvo k lepšímu revolučními skoky, přičemž demokratický proces tuto schopnost rozumu nastolit rychle a okamžitě „lepší zítřky“ jen zdržuje. (str. 10)

Přečtěte si, jak ukázka pokračuje.

 

Jiří Pehe

Jiří Pehe (nar. 1955) emigroval v roce 1981 z Československa a usadil se v New Yorku, v letech 1988 až 1994 žil v Mnichově a do České republiky se vrátil v roce 1995. Studoval práva, filozofi i a politologii na univerzitách v Praze a v New Yorku. Pracoval jako nakladatelský i časopisecký redaktor, číšník, hotelový vrátný, analytik, poradce prezidenta, ředitel a univerzitní učitel, avšak české veřejnosti je znám především jako politický komentátor. Publikoval poezii a krátké povídky, později především odborné statě a texty zabývající se politikou. Mj. je spoluautorem knihy Prague Spring: A Mixed Legacy (New York, 1988) a autorem sborníku textů Vytunelovaná demokracie (Praha, 2002). V nakladatelství Prostor mu vyšly knihy Na okraji zmizelého (2006), Tři tváře anděla (2009), Klaus (2010), Mimořádná událost (2014). Další úvahy o společnosti a politice lze nalézt také v knize Demokracie bez demokratů.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek internetového knihkupectví bux.cz a ze stránek nakladatelství Prostor.

Nakladatelství Prostor se hlásí k hodnotám evropského liberalismu. Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů.V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější – jde například o prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka či romány Američana Paula Austera. Vedle zahraničních prozaiků jsou zastoupeni i domácí autoři, například Edgar Dutka, Eda Kriseová, Lubomír Kubík, Miroslav Stoniš či Jiří Pehe.