V románu Zavíráme! z roku 1995 se Joseph Heller po třiatřiceti letech vrátil k postavám z Hlavy XXII. Jejich životy se chýlí ke konci stejně jako celé 20. století a za generací, která bojovala ve druhé světové válce, pomalu padá černá opona. Yossariana, Mila Minderbindera, kaplana, Sammyho či Lewa spojují minulé zážitky, ale i jen těžko hledaný klid a pokročilý věk; teď už se nepotýkají s Němci, ale s vyhlídkou nevyhnutelného konce. Román Zavíráme! v satirické nadsázce zobrazuje skutečnou Ameriku půl století po druhé světové válce, i otřepané mýty, v nichž se vzhlíží. Absurditu tehdejší politiky, úpadek společnosti a velkoměst, chamtivost a pokrytectví, jež korumpují podnikání i kulturu, zachycuje Heller se stejně sžíravým vtipem, jaký čtenáři znají z Hlavy XXII. Zavíráme! je divoce humorná a zároveň hluboce závažná kniha. Jako v zrcadlovém bludišti se v ní v groteskní deformaci, ale zároveň prapodivně přesně ukazuje pravda o nás samých.