Se jménem spisovatele Josefa Pepsona Snětivého se znalci současné české literatury pravděpodobně již setkali, ať už to bylo na obálce románu Piercing na duši, některé z autorových novel nebo povídkových knih či jeho básnické prvotiny Z deště pod opak. K té před nedávnem přibyla druhá kniha veršů nazvaná Retroperspektiva.

Titul je převzat z názvu jedné z básní knihy, zároveň však také odkazuje k postupům, které dominují Snětivého poezii v této sbírce. Autor se v ní nejčastěji obrací zpět v čase – k uplynulým jarům, opuštěným milenkám, vlastním pokleskům a dokonce do století dávno minulých. Nezůstává však jen u nostalgického vzpomínání. Druhým z charakteristických rysů Snětivého vnímání světa je totiž střídání perspektiv. Většina situací, které jsou v básních představeny, se tak ze smutných událostí mění v komicky absurdní nebo naopak, a mezi zdánlivě vzdálenými tématy vznikají nečekané souvislosti.

Prostředkem, pomocí něhož dochází k těmto posunům, jsou nejčastěji slovní hříčky, které by bylo možné označit za to nejzajímavější na celé sbírce. Slovní spojení jako „teorie velkého netřesku“ nebo „upalovací krém“ a narážky na filmy, literární díla i historické skutečnosti nejenže text ozvláštňují, ale vytvářejí také kulturní kontext, díky němuž mohou jednotlivé básně získat zcela jiný význam, než se na první pohled zdá.

Kromě takovýchto hravých básní, v nichž se střídá řada různých pohledů a humor i melancholie splývají v jedno, se ve sbírce objevují i takové, v kterých tesklivá atmosféra není vyvážena nápaditostí a hravostí jazykové formy. Ty patří v rámci sbírky k básnicky méně výrazným, přesto však vhodně zapadají do jejího celku a tvoří přechod mezi jazykově i myšlenkově vybroušenějšími básněmi.

Poezie Josefa Pepsona Snětivého je chmurná i hravá a plná neotřelých nápadů. Díky tomu jeho sbírka, která vyšla v nakladatelství Čas, dokáže oslovit příznivce nejrůznějších druhů poezie. Retroperspektiva je příjemná, zábavná a nápaditá, a ať čtenáře osloví spíše zádumčivé, či humorně laděné básně nebo jejich pasáže, nudit se při jejím čtení rozhodně nebude.

Foto: Magnus Manske, en.wikipedia.org