Jeden z nejznámějších spisovatelů současnosti Dan Brown přichází v pořadí již se čtvrtým románem, v němž musí slavný symbolog Robert Langdon rozluštit zapeklitý případ, aby zachránil lidstvo před jistým koncem. S tímto harvardským profesorem jste se již mohli setkat v románech Šifra mistra Leonarda (známá rovněž jako Da Vinciho kód), Andělé a démoni nebo Ztracený symbol. Kromě výše zmíněných „Langdonovek“ je Brown autorem také knih Anatomie lži a Digitální pevnost. Všechny Brownovy romány, včetně nejnovějšího Inferna, u nás vydalo nakladatelství Argo.

Když se světoznámý symbolog a harvardský profesor Robert Langdon probudí uprostřed noci s urputnou bolestí hlavy v nemocnici, nemá ani ponětí, jak se sem dostal. Z posledních šestatřiceti hodin si totiž vůbec nic nepamatuje. O to více ho překvapí, že z okna nemocnice spatří proslulé florentské památky.

Než se stačí Langdon z nenadálého šoku vzpamatovat, vtrhne do jeho pokoje žena v černém, jež se ho pokusí zabít. Naštěstí je poblíž doktorka Sienna Brooksová, která profesora před vražedkyní zachrání, čímž se stává stejně jako Langdon potenciální kořistí neznámého útočníka. Situace se ještě více zkomplikuje, když symbolog zjistí, že má v saku ukryt tajemný předmět, jenž v sobě skrývá Botticelliho Mapu pekla. Zatímco se dvojice snaží uprchnout před svými pronásledovateli a zároveň zjistit, co se profesoru Langdonovi v uplynulých třiceti šesti hodinách stalo, lidstvu možná tikají poslední minuty před začátkem nepředstavitelné zkázy…

V thrilleru Inferno překonal Dan Brown sám sebe. Dokázal vymyslet tak zamotaný a překombinovaný příběh, že pravděpodobně ani sám nevěděl, jak ho ukončit, aniž by nesklouzl ke klasickému, od první stránky předvídatelnému happy endu.

A není se čemu divit. Tentokrát postavil Roberta Langdona proti opravdu mocnému nepříteli, šílenému vědci, který se rozhodl udělat neustálému růstu obyvatelstva přítrž, a to velmi radikálním způsobem. Známý symbolog tak musí čelit nejen zapeklitým záhadám, které však Langdon dokáže vyřešit mrknutím oka, ale i morální otázce, zda je správné zachránit lidstvo před hrozbou, jež by mohla jeho počet zredukovat na polovinu, nebo zda boj vzdát s vidinou, že lidská rasa bude mít s ohledem na omezené zdroje potravy mnohem větší šanci v budoucnu přežít v polovičním počtu.

Nejtemnější místa v pekle
jsou vyhrazena těm,
kdo si v časech mravní krize
zachovávají neutralitu.
(str. 151)

Jak už samotný název posledního Brownova románu napovídá, velkou roli v tomto příběhu sehraje Peklo (Inferno), první část Dantovy Božské komedie, kterou je celá kniha prošpikována. Langdonův protivník, Bertrand Zobrist, je Alighierim doslova posedlý. V Dantově představě Pekla vidí vizi budoucnosti lidstva, k níž směřuje, pokud své chování brzy nezmění. Aby těch záporáků nebylo málo, značný vliv na vývoj děje má také tajemné Konsorcium, v jehož čele stojí ještě záhadnější probošt.

Přestože Inferno patří mezi ty knihy, jež se čtou jedním dechem, nelze ani zdaleka říct, že by se jednalo o nějaké veledílo. Schopnosti Roberta Langdona, ať už ty fyzické (mezi něž patří například běh klikatými florentskými uličkami s otřesem mozku a pod silnými sedativy), nebo intelektuální (na světě snad neexistuje žádné umělecké dílo, o kterém by tento harvardský profesor buď nepřednášel, nebo o něm alespoň někde neslyšel), přesahují všechny komiksové superhrdiny, které si dokážete vybavit.

Totéž však platí i pro Langdonovy sličné spojenkyně. Sienna Brooksová je nejen krásná žena, ale disponuje také intelektem, jenž konečně může konkurovat mozku geniálního Langdona. Tato lékařka má totiž IQ 208 (čtete správně, nová „Langdongirl“ není žádná husička jen na parádu).

Přestože je děj plný nečekaných zvratů, Brown si vždycky najde chvilku na přednášku z dějin umění nebo z historie. I když je zajímavé přečíst si pár informací o významných památkách Florencie, Benátek nebo Istanbulu (právě tato tři města slouží jako hlavní dějiště Inferna), je těžko uvěřitelné, že člověk, jenž bojuje o každou vteřinu, má čas na rozsáhlé rozjímání nad dějinami.

Je škoda, že se Dan Brown snažil udělat z postavy vysokoškolského profesora chodící Wikipedii a navíc ji posunout do roviny, v níž nemá příliš daleko k nezničitelným hrdinům béčkových filmů. Na druhou stranu nelze Brownovi upřít, že dokáže i ve čtenářích, jež se příliš o historii nezajímají, vzbudit zájem a nenásilnou formou jim předat několik základních faktů o klasických uměleckých dílech.

Pro mě osobně byl největším zklamáním úplný závěr knihy. Jediný dojem, jenž ve mně zanechal, je autorova zoufalá touha román co nejrychleji ukončit, jedno jakým způsobem. Celkově mi přijde z celé knihy nejméně propracovaný a promyšlený.

I když si možná občas při čtení Inferna nad některými scénami řeknete, že jsou hodně přitažené za vlasy, nudit se určitě nebudete. Hledáte-li nenáročnou knihu s rychlým spádem a baví-li vás příběhy, ve kterých hraje významnou roli historie a umění, poslední thriller Dana Browna vás určitě nezklame.

Související knihy

Brown, Dan

Argo, 2013