Bláznivý útěk z města na vesnici

Bez názvu
Zasmějte se u knížky Z kopce do kopce, jež je sbírkou příhod z malé moravské vesničky a domu na kopci. Kniha nabízí únik z každodenní reality, do trochu jiného světa…

Autorku Kateřinu Dubskou proslavily její romány Člověk Gabriel, Dcery a také kniha Malé zázraky. V současnosti je rovněž úspěšnou bloggerkou. Její nejnovější knihu pod názvem Z kopce do kopce vydalo na konci roku 2018 nakladatelství Jota. Tato publikace je na rozdíl od autorčiných předchozích děl výjimečnou v tom, že jde o soubor povídek z jejího současného života.

Hlavním námětem knihy je trochu nečekaný životní zvrat, který Kateřinu Dubskou potkal. Zachycuje, jak se z městské paničky stala zablácená farmářka. Původním rozhodnutím zakoupit víkendovou chalupu to pouze začalo. Jak spisovatelka sama udává, celý život „trpí na výhledy“, a proto bylo malebné umístění nemovitosti tím nejdůležitějším kritériem výběru. A tak se stalo, že se najednou ocitla před domem na kopci, který má kolem sebe snový rozhled…

Dům samotný byl však v příšerném stavu: typem socialistický šumperák s rovnou střechou, plný harampádí, a nadto jeho umístění na kopci bez zpevněné cesty naprosto znemožňovalo příjezd autem v zimních měsících. V přilehlých hospodářských prostorách (stodole, včelíně, zahradě a v místní slivovici) však našli noví majitelé zalíbení, což způsobilo, že se rozhodli přestěhovat se natrvalo.

Po počátečním vzpamatování se ze stavu domu započala Kateřina Dubská se svým mužem zdlouhavou rekonstrukci, a protože se práce neskutečně vlekly, pustila se mezitím do svého velkého snu: chovu hospodářských zvířat. Postupně začaly jejich dvůr zaplňovat slepice, kachny, krůty, kočky a psi. Co nový zvířecí druh, to nová výzva. Autorka se do chovatelství vrhla po hlavě a s nadšením. Jako naprostý laik se ujala dokonce i role včelaře. Vrcholem jejího farmářského úspěchu však bylo pořízení koz… Nebo snad ne? O tom ať se čtenáři raději přesvědčí sami.

Fejetony o radostech a (hlavně) strastech života se zvířátky jsou patřičně proloženy situačními příběhy z vesnice o zabijačkách, pálence, přespolních románcích nebo ochotnickém divadle. Z knihy dýchá folklor – zvláště z citací slováckého nářečí místních – a autorčino nadšení je vysoce nakažlivé. Kniha ve mně zanechala dobrý dojem a oceňuji, že se Kateřina Dubská nebála vylíčit své pocity ohledně životního rozhodnutí, odhalila své motivy a podělila se i o zkušenosti ze začleňování se mezi starousedlíky. To vše s neotřelým vtipem. Jediné, co bych možná vytkla, bylo nechronologické uspořádání povídek, což způsobilo mírnou dějovou dezorientaci.

Neváhala bych však knihu zařadit do stejné police jako například Petera Mayla a jeho Psí život, zvěrolékařskou sérii od Jamese Harriota nebo třeba knihu Robin od Zdeny Frýbové. Všechny totiž mají společné jedno, a to, že autorem těch nejhumornějších příběhů je sám život.

Kniha Z kopce do kopce může někomu znít jako pořádné sci-fi a jinému čtenáři bude pro změnu mluvit z duše. Já ji směle doporučím každému, kdo chce malé rozptýlení od dennodenních starostí, umí si knihu „dávkovat“ po troškách a neprahne po zvlášť náročné četbě.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZ kopce do kopce

Dubská, Kateřina

Jota, 2018

Napsat komentář