Autory knihy Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946, kterou vydalo roku 2016 nakladatelství Vyšehrad, jsou manželé Jan Rychlík a Magdaléna Rychlíková. Jan Rychlík působí na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a na dějiny Balkánu. Je autorem celé řady studií, článků a knižních monografií, je rovněž editorem edice Korespondence T. G. Masaryka se slovenskými veřejnými činiteli. V nakladatelství Vyšehrad již vyšlo například jeho zpracování dějin formování balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem anebo dvojice prací týkajících se česko-slovenských vztahů Češi a Slováci ve 20. století: Spolupráce a konflikty.

Magdaléna Rychlíková je etnografka zabývající se slavistikou a středoevropskými studii, zabývá se otázkou vystěhovalectví a krajanů, je rovněž autorkou článků s tématikou střední Evropy. Pracovala sedm let v Záhorském muzeu ve Skalici a třicet let v Národním muzeu v Praze, kde v historické expozici v Lobkovickém paláci spolupracovala nebo samostatně připravila řadu výstav. Podílela se na širším výzkumu česko-slovenských vztahů. Je rovněž autorkou studií a článků o rodině, postavení ženy, sociálních vztazích, lidové stravě, diverzitě etnických skupin a menšin a podobně.

Kniha manželů Rychlíkových je zaměřena na území Podkarpatské Rusi, což je termín označující historické území, na kterém se v současné době rozkládá ukrajinská Zakarpatská oblast. V letech 1919 až 1939 šlo o jednu ze čtyř samosprávných zemí Československa (s mírně odlišnými hranicemi). Zatímco většina dosud vydaných prací se orientovala na politický vývoj a zahraničněpolitické otázky, kniha Podkarpatská Rus v dějinách Československa představuje toto území z politického, sociálního i ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska.

V celkem pěti kapitolách, členěných do menších celků, autoři popisují široké spektrum otázek. První část, „Začlenění Podkarpatské Rusi do Československa“, rozebírá vztahy Čechů a Slováků k Rusínům, návrhy na řešení otázky Podkarpatské Rusi v době 1. světové války a nakonec samotné připojení území k Československu. Kapitola druhá, nazvaná „Správní a politický vývoj Podkarpatské Rusi“, analyzuje například politický aparát a správní vývoj územní jednotky. „Hospodářský vývoj Podkarpatské Rusi“, jak již název kapitoly napovídá, věnuje pozornost zemědělství, lesnímu hospodářství, pozemkové reformě, obchodu, finančnictví a bankovnictví. Předposlední část knihy, „Školství, jazyková otázka a kulturní vývoj“, detailně rozebírá takové zajímavé problémy, jakými jsou otázka úředního jazyka Podkarpatské Rusi a celková snaha o kulturní povznesení této oblasti. Nakonec část „Na cestě k sovětskému Zakarpatsku“ stručně popisuje dějiny Podkarpatské Rusi po obsazení území maďarskou armádou 22. března 1939. Kniha končí dohodou mezi SSSR a ČSR o postoupení Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajiny) Ukrajinské sovětské socialistické republice (a tedy SSSR), která byla podepsána 29. června 1945.

Součástí knihy je i seznam pramenů a literatury, díky kterým se případný samostatný badatel dozví, ve kterých archivech hledat potřebné prameny, do kterých edicí dokumentů se podívat a jaké monografie a studie si přečíst. Kniha neopomíjí ani dílo Ivana Olbrachta, který čtenáře svých románů (například Golet v údolí, Hory a staletí) s prostředím Podkarpatské Rusi seznamuje. Autoři vycházeli z širokého spektra pramenů i literatury, což jim umožnilo vytvořit komplexní obraz krátkého období v dějinách území, o kterém se ve škole příliš nedovíte. Kniha se tak stává skvělou příležitostí, jak se na naše dějiny podívat z trochu jiného úhlu.

Související knihy

Rychlík, Jan – Rychlíková, Magdaléna

Vyšehrad, 2016