Příběh opravdu těžko uvěřitelný, ale možná pravdivý, o děvčátku, starém pánovi a kouzelných obrázcích vydává Nakladatelství Cesta domů v edici pohádek pro nejen nemocné děti. Vypráví o tom, jak povídání a malování může být lékem proti samotě, může bořit hranice mezi nejmladšími a nejstaršími, a možná i hranice úplně jiné. Pojďte si číst, povídat a malovat! Text doprovází ilustracemi Petra Goldflamová, která trochu kouzlení s dokreslováním nechá na čtenáře.

Příhoda málo uvěřitelná

Autor: Arnošt Goldflam
Ilustrovala: Petra Goldflamová Štětinová
Počet stran: 48
Vazba: brožovaná
Formát: 208×220 mm
ISBN: 978-80-88126-17-1
Doporučená cena: 240 Kč

Knihu Příhoda málo uvěřitelná vydalo nakladatelství Cesta domů.

Ukázka z knihy

Tak začali honem kreslit různé věci, třeba vlaštovky a taky živé tvory, zvířata, lidské tváře a celé postavy a taky hned zkoušeli psát a ti tvorové říkali to, co se jim předepsalo, nic jiného. Skutečně říkali všechno, co se pro ně vymyslelo a napsalo! Tak třeba tygr řekl: „Já chci kočárek a panenku! Dejte mi to, prosím.“ A přitom cenil ostré zuby a otvíral dokořán hrozivou tlamu.
Slon zase říkal, že se mu dnes nechce do školy, nějaký kluk přednesl s citem celou básničku, co se Helenka učila ve škole, jmenovala se Jaro. No a takhle se bavili celé odpoledne a krásně si to užili. Vymýšleli a kreslili všechno možné, moc se někdy nasmáli. Ale pak zazvonil zvonek, za dveřmi stál tatínek, povídal: „Kde jsi tak dlouho, ty děcko jedno?“ a divil se, jak to, že je Helenka ještě u pana Pokorného, že by už měla pomalu ležet v posteli, bylo totiž dost pozdě. Takže se museli rozloučit, řekli si: „Tak zas zítra!“, mrkli na sebe spiklenecky očkem a pak se Helenka doma honem umyla a šla spát, zatímco pan Pokorný sklidil papíry, inkoust a psací náčiní a taky se pomalu chystal ke spánku. Přitom kroutil každou chvilku hlavou a myslel si, jak je to možné, že to všechno, co nakreslili, hned ožívalo, a že v tom musí být nějaké kouzlo. I Helenka o tom před usnutím takhle podobně přemýšlela. Rozhodli se oba, úplně nezávisle na sobě, že se musí zítra spolu pokusit přijít celé záhadě na kloub.

Arnošt Goldflam

Arnošt Goldflam (* 22. září 1946, Brno) je český režisér, dramatik, herec, pedagog a spisovatel.

Narodil se v Brně v židovské rodině. Po vystudování JAMU působil v brněnských divadlech Večerní Brno a Divadlo X, od studijního věku taktéž vystupoval v Divadle na provázku. V letech 1978 až 1993 působil v divadle HaDivadle. V 80. letech začal být obsazován do menších filmových a televizních rolí. Největší ohlas měly role Arnošta ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a Lustiga ve snímku Lotrando a Zubejda.  Kromě herectví se věnuje také režii a v neposlední řadě je i autorem mnoha divadelních her. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dospělou dceru. Jeho nynější manželkou je výtvarnice a scénografka Petra Goldflamová-Štětinová, se kterou má syna a dceru. Jim a své otcovské roli věnoval několik svých knih, např. veselé pohádky Tatínek není k zahození. K dalším jeho knihám patří např. Pořád o jednom a jiné, Osudy a jejich pán, Standa a dům hrůzy, Písek a jiné kousky, Sny na dobrou noc, Táta a jeho syn, Tatínek 002.

Přečtěte si (poslechněte) náš rozhovor s Arnoštem Goldflamem a také jeho povídku ve Čtení ke kávě.

 Zdrojem fotografie je: redakce.

Cesta domů je malé nakladatelství, které publikuje tiskoviny s tématem konce lidského života. Vydávané tituly slouží nemocným (dospělým i dětem), pečujícím, odborníkům ale i dalším. Snaží se vydávat publikace přívětivé a graficky pohledné. Za více jak 10 let své existence vydalo na 50 publikací a další desítky příležitostných tisků.

Související knihy

Goldflam, Arnošt

Cesta domů, 2016