Známý francouzský historik, filosof a filolog Pierre Hadot (1922–2010) se specializoval na antickou filosofii, helénismus a novoplatonismus. Ve svých dílech se věnoval zvláště myšlení Plótinovu, samostatné publikace zasvětil také postavám, jako je Marius Victorinus, Ambrož Milánský či Marcus Aurelius. Proslul zejména svým pojetím antické filosofie, která podle něj
nepředstavuje pokus o vytvoření myšlenkového konstruktu, nýbrž je primárně „duchovním cvičením“ a způsobem života. Předkládaná kniha z roku 1995 rozvíjí témata, jež autora provázela v podstatě celý život. Jejím cílem je „popsat v obecných rysech historický a myšlenkový fenomén antické filosofie“ a poukázat na „zásadní rozpor mezi antickým pojmem filosofia a tím, jak pojem filosofie vnímáme obvykle dnes my“. Návratem k historickým kořenům evropského myšlení tak Hadot v posledku promýšlí smysl filosofie vůbec.
Ve Vyšehradu již dříve vyšla rozsáhlá pozdní Hadotova esej věnovaná dějinám ideje přírody, nazvaná Závoj Isidin (2010). K dispozici je v češtině také autorova monografie věnovaná Plótinovi (Plótinos, čili prostota pohledu, 1993).