Vypravěčem novely současného islandského prozaika je malíř, který odešel z města do lesa a zabydluje se v karavanu. Z něj vychází na procházky lesem a pokouší se malovat přírodu. Je posedlý stromy a zdá se, že po vyprahlých „písečných“ letech opět nachází zálibu v malování. Dokáže ho nakonec uspokojit a vymanit z chmurné samoty a prožitých zklamání? Co se stalo dřív a co se bude dít dál, se čtenář dohaduje z náznaků, ze zdánlivě prostého textu, kde všechna slova mají svou váhu a v úhrnu vytvářejí malířsky barevný obraz světa plného skrytých významů, magických sil, krásy i smutku.