Čtenářská recenze: Příběh o volnosti koní a vůni meruněk

Clovek-Gabriel
Pro někoho je cikán zloděj, pro dalšího může být jen soused, o kterého se nezajímá. Ti, kteří přečetli knihu Člověk Gabriel, se na ně záhy začnou dívat i z jiné perspektivy. A o tom tento příběh je – snaží se nám ukázat, jaká je jejich tradice, a přemluvit nás, abychom si na ně přestali brát jeden metr. Ale především je tento příběh o lásce, rodině a porozumění.

Hlavní postava knihy, Gabriel, na první pohled obyčejný člověk plný moudrosti a něhy, pochází z řad kočovných cikánských kmenů. Zalíbení nalezl jen v koních a jejich svobodných duších, které touží po něčem víc než těžké dřině na stavbě. Pak se ale Gabrielovi začnou zdát sny, nejdříve mírné, jako pohlazení, pak intenzivní, až se stanou skutečností a on potká svou vyvolenou. Ženu, kterou, ač mu byla předurčena, není lehké získat. Gabriel se však nevzdává, a i přes prvotní nesouhlas své rodiny se stane jeho ženou dívka vonící po meruňkách. Jenomže Gabriel je tak podobný jeho milovaným koním – touží současně po Meruňce i po ničím nespoutané svobodě.

Dokáže mu jeho žena dát vše, po čem jeho srdce touží? Dokáže začít Gabriel nový život se svou ženou daleko od své rodiny a zařadit se do proudu obyčejných lidí? A dokáže všem okolo ukázat, že v kontrastu k tomu, jak je většinovou společností vnímán, není zlodějem, ale může ostatní hodně naučit a v mnohém jim pomoci?

Člověk Gabriel je krásná kniha plná básnických obratů a slov sladkých jako med. Gabriel vám dokáže, že vlastně není pravé lásky, pokud o ni nejste ochotní za každou cenu bojovat, a že pouto mezi koňmi a lidmi může být opravdu pevné.

Paní autorka, Kateřina Dubská, se v knize kromě poetické pohádky zaměřuje i na vždy aktuální problém, na rasismus. Ukazuje nám, že není všechno zlato, co se třpytí, a my lidé dokážeme být plni předsudků a zášti vůči všemu neznámému.

Nechci zde nikoho ospravedlňovat a řešit tu často nesmyslné chování lidí k sobě navzájem, jen poukazuji na to, že každý je svého štěstí strůjcem a ne každá růže má trny. Každý ať si to přebere po svém, ale byla by opravdu chyba, kdybyste kvůli svému přesvědčení přišli o tak milou knihu, která vás dokáže naplnit radostí ze života. Proto se na chvíli přestaňte dívat skepticky na téma knihy a užijte si tuto jízdu snovým příběhem Kateřiny Dubské. A já vám garantuji, že roztomilejší příběh o vůni meruněk, o svobodných koních a krásných snech jste ještě nečetli.

Ale pozor, k této knize musíte přistupovat nejen s otevřenou myslí, ale hlavně srdcem, jinak si ji patřičně neužijete.

Ukázka z knihy Člověk Gabriel:

Stáli jsme tam spolu s koněm, hlavy u sebe, oči zavřené a smáli se uvnitř svých srdcí, která se proplétala v té svobodné kráse.

,,Co to dělá?“ zeptal se raj Weber. ,,Proč se tak usmívá?“

,,Asi jsou spolu někde jinde, pane, on to tak občas má.“

,,Das ist aber sehr seltsam“, zavrtěl hlavou raj Weber, ,,tohle mi asi nikdo neuvěří. Vy cikáni jste opravdu divní.“

Z kapsy svého zváleného kabátu vytáhl hrst bankovek a udivený sám sebou je strčil Danilovy do kapsy.

,,Ať si koupí lepší šaty a nedělá na kozlíku ostudu městu Vídni a Jeho Veličenstvu. A jak se vůbec jmenuje?“

,,Gabriel, pane“

,,To musím říct paní Weberové, ať se dá na modlení, že mne dnes zachránil cikán Gabriel, co mluví s koňmi. A ona na to určitě řekne, že cesty boží jsou nevyzpytatelné, a po dlouhé době bude mít pravdu.“

Zakroutil ještě jednou hlavou, pokrčil rameny a odešel ze dvora.


Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeČlověk Gabriel

Dubská, Kateřina

Jota, 2013

Napsat komentář