V nakladatelství Grada vyšla letos na podzim další kniha ze série o Strašidláři s podtitulem Mezi námi čarodějnicemi. Hynek Klimek tak navázal na předchozí vyprávění o hradních strašidlech, kde děti společně s Bílou paní z hradu Skála zavítaly do světa tajemných zřícenin. Nyní jim bude průvodcem starý kronikář Bartoloměj, který je seznámí s čarodějnicemi, jejich kouzly, i magickými předměty, jež používaly při své činnosti. Při zapisování pozoruhodných událostí do kronik se setkal s celou řadou zpráv, ve kterých figurují právě temné síly magie. Protože je ale kniha věnována dětem, nejsou tu uvedeny žádné informace z temné lidské historie týkající se upalování čarodějnic ve středověku. Bartoloměj se zaměřuje na lidová vyprávění, legendy, historky a pověsti, jež se tradují na téma čarování a kouzel mezi lidmi.

Celkem dvanáct příběhů je rozloženo na šedesáti stranách. Bartoloměj vypráví jak o známých čarodějích, jako byl například kouzelník Žito, tak uvádí i ty méně známé, i když stejně zajímavé postavy magického světa. Je škoda, že v knize není obsah, kde by si děti mohly vybrat, o kom si chtějí přečíst, a také aby měly před sebou výčet toho, co je v titulu čeká. To je jediná chybička, kterou jsem našla. Jinak je knížka velice hezky zpracovaná. Vyprávění je psané velmi poutavě, žádné „hororové scénáře“ tu nenajdete.

Titul je navíc doplněn celou řadou nádherných obrázků Zdeňky Študlarové, která se zaměřuje na ilustrace dětských knih, z nichž mnoho jich vyšlo i v nakladatelství Grada. Ty skvěle podtrhují děj, jenž se odehrává v dané kapitole, vynikají pestrostí a zobrazením pocitů daných postaviček, což v celkovém pojetí působí na děti velmi pozitivně a povzbuzuje je v dalším čtení.

Strašidlář není ale jen „pouhou“ pohádkovou knížkou. Je to zároveň i pobídka k návštěvě míst, o kterých se v ní hovoří. Je vybaven jednoduchou mapkou s uvedením výletních cílů, o nichž Bartoloměj vypráví. Tento fakt považuji za velice přínosný a věřím, že děti budou nadšené a vypraví se s rodiči za poznáním, což je nepochybně i jeden z autorových cílů. Nejprve si tak mohou přečíst o daném místě a pak opustit svět literatury a zajet se podívat tam, kde podle pověstí nějaká čarodějnice žila.

Ukázka z knihy

Poslední dubnovou noc před prvním májovým dnem, kdy býval v kalendářích uváděn svátek Filipa a Jakuba, později přesunutý na 3. května, se podle pověstí slétávaly čarodějnice na své čarodějné sněmy, zvané sabaty.

Právě v onu filipojakubskou noc mívaly prý větší moc než v jiný čas. Jejich sabaty byly plné bezuzdných rejů, divoké zábavy, tanců i hrátek s ďábly, kteří je sem přicházeli navštívit. Konaly se na vysokých kopcích nebo křižovatkách cest. O takových místech se vypráví po celé naší zemi.

Knížku bych ráda doporučila všem dětem, které se zajímají o lidové pověsti a rády cestují. Ale i těm, kteří si prostě chtějí přečíst nádherně zpracovaná vyprávění o bytostech, jež jsou obklopeny temným tajemnem. A samozřejmě bych ji i ráda nabídla rodičům ke společnému čtení s jejich ratolestmi, protože lidové povídačky jsou jedním z úžasných a fascinujících tajemství, která mezi námi kolují…

Související knihy

Klimek, Hynek

Grada, 2012