Štepán Hornung ve své knize Znamení v kameni zpracoval poválečné zážitky svého otce. Otto Hornung byl vojákem československé zahraniční armády. Jaký byl jeho život?

Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013). Otto, který se narodil a žil v Ostravě, po okupaci Československa uprchl do Polska, kde vstoupil do formujícího se československého legionu, s nímž upadl do ruského zajetí. Jako příslušník 11. čs. pěšího praporu – Východního se účastnil obrany obléhaného Tobruku a po ustavení 1. čs. samostatné obrněné brigády a dalším výcviku v Británii bojoval o Dunkerk. Po těžkém zranění a rekonvalescenci se jako styčný důstojník vrátil do vlasti v rámci postupující americké armády. Název knihy odkazuje k Ottovu přesvědčení, že když už je člověk na světě, má se snažit žít tak, aby po sobě něco dobrého zanechal, alespoň malé „znamení v kameni“. Proto se snažil osobně přispět k tomu, aby po světové válce Československo stálo na straně vítězů a stalo se opět samostatným státem.

Znamení v kameni

Příběh Otty Hornunga, vojáka čs. zahraniční armády
Autor: Štěpán Hornung
Přeložil: Jiří Pacek

Počet stran: 192
Vazba: vázaná
Formát: 135×207 mm
ISBN: 978-80-200-3301-7
Doporučená cena: 285 Kč

Knihu Znamení v kameni vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Čas ubíhal a moje budoucnost už zase byla v rukou jiných lidí, kteří mi umožní, nebo neumožní, abych udělal to, kvůli čemu jsem sem přijel. Každý týden jsem chodil na polský úřad, aby mi potvrdili, že pobývám v zemi legálně. K mé úlevě to pokaždé udělali, a rubová strana mého dokumentu se plnila razítky.
Bydlel jsem a jedl v tetině domě, ale jinak jsem měl spoustu volného času. Léto přišlo brzy, bylo pěkně a vedro, a tak jediné, co se dalo dělat, bylo chodit na místní venkovní koupaliště. Tam jsem narazil na další dobrovolníky, kteří tu při čekání ubíjeli čas, a s několika jsem se spřátelil.
Když se tak ohlížím zpátky, připadá mi ona doba neskutečná, jako by se všechno odehrávalo ve snu. Po dramatickém útěku z okupovaného Československa a před tím vším, co mělo přijít, jsem byl tady a opaloval jsem se u bazénu, zatímco každý věděl, že Němci shromažďují své síly u polských hranic. (str. 55)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Štěpán (Stephen) Hornung, Bsc. Dphil. FIET se v roce 1953 narodil v Praze, ale v roce 1967 emigroval s rodiči a bratrem do Velké Británie, kde žije dodnes. Na Oxfordské univerzitě vystudoval nízkoteplotní jadernou fyziku a poté pracoval jako inženýr a manažer v oblasti výzkumu optických vláken a telekomunikačních systémů.

Zdroj informací: Kosmas

————————————————

Spisovatelku Boženu Němcovou jistě není nutné představovat. Pokud se však chcete o jejím životě dozvědět více než základní informace, které znáte z hodin literatury, nenechte si ujít knihu Hany Wlodarczykové!

Jaká ve skutečnosti byla první dáma české literatury? Román na motivy úspěšné televizní minisérie oceněné Českým lvem představuje jinou Boženu Němcovou, než jakou známe ze školních učebnic. Hlavní linii tvoří vášnivý a v mnohém nešťastný vztah talentované a svobodomyslné ženy s o patnáct let starším úředníkem Josefem Němcem. Kniha nabourává černobílé vnímání Boženy jako oběti a jejího muže coby tyrana. Autenticky líčí Boženin milostný život, který byl z pohledu veřejnosti v polovině 19. století společensky nepřijatelný. Obrazu skutečné Boženy Němcové však neškodí. Podává zprávu o touze citlivé a inteligentní ženy po svobodě a po dokonalé a ničím neomezované lásce za časů rakouské monarchie.
Příběh je zabydlen reálnými postavami vlasteneckých buditelů – spisovatelů, novinářů, lékařů, kněží – i obyčejných lidí a přelévá se z měšťanských salonů v Praze či Litomyšli do divoké šumavské a slovenské přírody či do bukolické krajiny Ratibořic a České Skalice. Krásně ilustruje, za jakých okolností některé texty Boženy Němcové vznikaly, např. její pohádky, Babička, Obrazy z okolí domažlického… Čtenáře přitom napadne, co všechno mohla mimořádně nadaná a neohrožená žena dokázat za příznivějších životních podmínek a kdyby už v 41 letech nepodlehla vážné nemoci.

Božena

Román o první české spisovatelce, která se stala legendou
Autorka: Hana Wlodarczyková

Počet stran: 408
Vazba: vázaná
Formát: 142×215 mm
ISBN: 978-80-7260-525-5
Doporučená cena: 497 Kč

Knihu Božena vydalo nakladatelství Prostor.

Ukázka z knihy

Barbora jen v košilce dosedne na okraj postele vedle Josefa a s napětím čeká. Cítí dotyk Josefových rtů na své šíji. Není to nepříjemné. Vzápětí si ji Josef přitáhne a políbí ji na ústa. Cítí jeho touhu. Touhu dospělého zkušeného muže, který je téměř dvakrát tak starý jako ona. Josef ji zvedne do náručí a položí si ji na postel. Barbora se nebrání, k čemu by to bylo. Jen sleduje kužel světla, který se odráží na stropě, a cítí dychtivé mužské ruce, které hladí její ňadra a vykasávají košili. Barbora se snaží rozpomenout na tváře mužů, se kterými si kdy představovala tuhle chvilku, ale vzdá to. Žádná tvář se jí nevybaví. A s údivem zjišťuje, že ji polibky dospělého muže vzrušují. Pak najednou ucítí prudkou bolest v podbřišku. Jejich oči se potkají. Barbora se kousne do rtu, rukou svírá kus peřiny. Drží a nevydá ani hlásku. Pomalu začíná zjišťovat, že už to nebolí. Po chvíli Josef ustane. Jeho tvář se postupně zbavuje křeče. Pomalu se odsune na bok. To bylo všechno? (str. 18)

O autorce

Hana Wlodarczyková pochází z Bystřice nad Pernštejnem. V devadesátých letech absolvovala katedru scenáristiky a dramaturgie na FAMU. Od té doby pracovala a stále pracuje jako dramaturgyně na mnoha televizních projektech, seriálech a filmech (např. cyklus TV filmů Nevinné lži, seriál Most! ad.) Je spoluautorkou celovečerního filmu Zloději zelených koní (námětem je stejnojmenný román Jiřího Hájíčka) a minisérie Jitřní záře. Jako scenáristka se spolu s Martinou Komárkovou podílela na vzniku úspěšné minisérie Božena, která byla nominována na Prix Europa 2021, získala Zlatého ledňáčka od mezinárodní poroty na festivalu Finále Plzeň a v roce 2022 byla oceněna Českým lvem za nejlepší televizní film nebo minisérii. Na základě dlouholeté práce na scénářích k této minisérii vznikla stejnojmenná kniha.

Zdroj informací: nakladatelství Prostor

————————————————

Již čtvrtého vydání se nyní dočkal působivý příběh Jana Nováka o pohnutém osudu rodiny Mašínových. Poprvé vyšel již v roce 2004 a následně za něj autor získal cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku 2005.

Román je opatřen podtitulem Mašínovi a největší příběh studené války, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu.

Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.

Zatím dobrý

Mašínovi a největší příběh studené války
Autor: Jan Novák

Počet stran: 656
Vazba: brožovaná
Formát: 150×210 mm
ISBN: 978-80-257-3856-6
Doporučená cena: 648 Kč

Knihu Zatím dobrý vydalo nakladatelství Argo.

O autorovi

Jan Novák je česko-americký spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA; studoval a žil v Chicagu, kde také započal svou literární kariéru, nyní je doma opět v Čechách. Za své knihy (mj. Striptease Chicago, 1983, Miliónový jeep, 1985, Zatím dobrý, 2004, Děda, 2007, Hic a kosa v Chicagu, 2011, Co já vím?, 2013) získal řadu prestižních ocenění: Cenu Carla Sandburga, cenu Magnesia Litera za prózu roku, Cenu Josefa Škvoreckého, Cenu Egona Hostovského či Cenu Revolver Revue. Mimořádný ohlas vzbudila jeho biografie Milana Kundery nazvaná Kundera. Český život a doba; tuzemská kulturní veřejnost se nad knihou rozdělila na dva nesmiřitelné tábory: jeden ji vychvaloval, druhý haněl, lhostejný však vůči ní zůstal málokdo.

Zdroj informací: nakladatelství Argo

————————————————

Příběh rakouského lékaře Sigmunda Freuda zpracoval ve své knize Freud na koksu britský psycholog David Cohen. Jak napovídá název, dozvíte se především informace o tom, jak užívání kokainu ovlivnilo Freudovu práci.

Podnětný příběh o Freudově užívání kokainu, jeho vlivu na Freudovu práci, vztahu mezi kokainem a psychiatrií a o počátcích „ války proti drogám“. Než mladého Sigmunda Freuda napadlo posadit pacienty na pohovku, dával si kokain. V zoufalé touze rychle získat reputaci si přečetl a bez pochybností přijal tvrzení americké farmaceutické společnosti Parke-Davis o jejím novém „zázračném léku“, kokainu. Objednal si gram, a přestože léta tvrdil, že není návykový, první dávka ho přivedla k další a další, a tak si na něj vypěstoval závislost, která trvala celkem patnáct let. Tato kniha, která zasazuje jeho kokainové experimenty do tradice introspektivního užívání drog, k níž patřili William James, Aldous Huxley, Havelock Ellis a Timothy Leary, zkoumá jeho vliv na Freudovo pozdější myšlení a následný vztah mezi psychologií, psychiatrií, drogami a kulturou. Zahrnuje také analýzu moderního obchodu s kokainem. Vzhledem k tomu, že i prezident Obama, který sám v minulosti kokain užíval, uznává oprávněnost zpochybňování globální „války proti drogám“, je kniha, kterou držíte v ruce, aktuální a skrytou historií toho, jak tato válka začala.

Freud na koksu

Autor: David Cohen
Přeložil: Daniel Micka

Počet stran: 364
Vazba: brožovaná
Formát: 147×190 mm
ISBN: 978-80-7530-365-3
Doporučená cena: 388 Kč

Knihu Freud na koksu vydalo nakladatelství Malvern.

Ukázka z knihy

Freud miloval hru se slovy a jeho nevědomí se této zálibě oddávalo, což vzhledem k jeho teorii prozrazuje, že se oddával sám sobě. Řada snů se týkala slov; jedním z nich bylo slovo „norekdal“, jež Freud vidí jako změť jmen dvou postav z Ibsenova Domečku pro panenky, Nory a Ekdala. Někdy Freud oznamuje, že ve svých snech vidí zjevovat se slova, či dokonce rovnice.
Některé krátké sny by mohly být přesto signifikantní. Freud třeba píše o jednom, který si pamatuje z dětství, v němž jeho matku nesou do pokoje lidé s maskami v podobě ptačích zobáků. Freudův výklad se značně liší od výkladu Marianne Krüllové, která tvrdila, že to dokazuje, že Freudova matka měla poměr s jeho nevlastním bratrem. Ve Freudových očích sen vyjadřoval hrůzu z matčiny smrti. (kapitola 9)

O autorovi

David Cohen je britský psycholog, spisovatel, novinář a dokumentarista. Je autorem několika úspěšných knih o psychometrickém testování a také biografií Johna B. Watsona, Carla Rogerse či princezny Diany.

Zdroj informací: babelio.com

---

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Znamení v kameni
Příběh Otty Hornunga, vojáka čs. zahraniční armády

Hornung, Štěpán

Academia, 2022

Božena
Román o první české spisovatelce, která se stala legendou

Wlodarczyková, Hana

Prostor, 2022

Zatím dobrý
Mašínovi a největší příběh studené války

Novák, Jan

Argo, 2022

Freud na koksu

Cohen, David

Malvern, 2022