Příběhy stěžejních děl československé hudby

pribehy-pisni
Pokud jste fanoušky českých písní, jako je například Copak je to za vojáka, Ta naše písnička česká nebo Vínečko bílé, je pro vás tato nedávno vydaná kniha jasnou volbou. Dočtete se v ní o vývoji české hudební scény nebo třeba o tom, jakým stylem pracoval pan Werich.

Kniha Příběhy písní přináší průřez nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi období 1919–1960. Snaží se přiblížit tvůrce a příběhy vzniku stěžejních hudebních děl jednotlivých dekád. Autoři Josef Vlček a Jaromír Havlík se zabývají vývojem československé populární i klasické hudby od éry kabaretu a soudobého tradicionalismu až po nástup rock’n’rollu. Poznejte příběhy skladeb jako Copak je to za vojáka, Ta naše písnička česká, Teskně hučí Niagara, Vínečko bílé, Ten umí to a ten zas tohle a mnoha dalších. Nahlédněte do tvorby autorů, jako byl Leoš Janáček, Petr Eben, Bohuslav Martinů, Miloslav Kabeláč a mnozí jiní. Tato kniha vznikala k příležitosti 100. výročí, které OSA oslavil v roce 2019.

 

Příběhy písní 1919–1960

Autoři: Josef Vlček, Jaromír Havlík

Počet stran: 176
Vazba: vázaná
Formát: 200×275 mm
ISBN: 978-80-264-3486-3
Doporučená cena: 499 Kč

Knihu Příběhy písní 1919–1960 vydalo nakladatelství CPress.

 

Ukázka z knihy

Závěrečná píseň z Werichova dvoudílného filmu Císařův pekařpekařův císař je pravděpodobně nejpopulárnější písní, která přežila první polovinu padesátých let. Ondřej Suchý v knize Werichův golem a golemův Werich přetiskuje část vzpomínek autora hudby Zdeňka Petra na to, jak skladba vznikala: „Ve vrcholné scéně filmu měl scénář pro hlavního představitele písničku s recitativem za účasti velkého komparsu. Autor hudby k filmu Julius Kalaš odmítl toto hudební číslo komponovat. Jan Werich, který si text písně sám pro sebe napsal, zdokonalil totiž v tomto případě tvůrčí metodu, již s Voskovcem používali při práci v Osvobozeném divadle: byl to způsob, kterému říkali ‚psát na potvoru‘, rozumějme na jistý rytmický model, někdy dokonce na rytmus některé cizí písně. Werich, který jakožto muzikální člověk měl jistý dar zpěvnosti, přinesl tentokrát spolu s úvodními verši i základní melodický nápad a pochopitelně trval na tom, aby skladatel celého čísla z něho vyšel.

***

„Pokládal jsem Werichův požadavek za oprávněný a přirozený, jeho melodický nápad za logický, takže jsem nabídku rád přijal. Složil jsem úvodní recitativ, napsal mezihry a druhou část písně a finále a celou věc jsem instrumentoval pro rozšířený Orchestr Karla Vlacha. (…) Protože jsme se s Janem Werichem o práci na písničce podělili rovným dílem (bylo mi dopřáno zasáhnout trochu i do textu), představoval jsem ji vždy jako naše společné dílo, přičemž jsem Jana Wericha jako autora uváděl na prvním místě.“

Stáhněte si zbytek ukázky.

 

O autorech

Jaromír Havlík (* 1950). Od 1. 12. 1998 působí na plný úvazek na Hudební fakultě AMU, od 1. 10. 1990 jako externí pedagog, od 1. 10. 1995 odborný asistent, od 17. 4. 1997 docent, od 1. 10. 2001 profesor; od 1. 2. 2004 je vedoucím Katedry teorie a dějin hudby.
Jako hudební historik je postupně zaměřen na různá historická období: disertační spis byl věnován hudbě období klasicismu, během vědecké aspirantury orientace změněna na hudbu 20. století, klíčovým problémovým okruhem je žánr symfonie a česká hudba 20. století. Další oblastí profesionálního zájmu je organologie, kterou přednáší na HAMU posluchačům oboru hudební teorie. Vedle významné činnosti vědecké vykazuje dlouholetou aktivitu v oborech hudební popularizace, hudební kritiky a publicistiky (publikoval zhruba 400 koncertních recenzí, nejvíc v Hudebních rozhledech, též v Opus musicum, Tvorbě, Lidové demokracii, Harmonii a jiných).

Zdroj informací: Český hudební slovník

Hudební publicista a rádiový dramaturg Josef Vlček, zvaný Zub, (* 8. 1. 1951) působil v časopisech Melodie a Rock & Pop, byl u rozjezdu stanice Evropa 2, specialista na hudební avantgardu.

Zdroj informací: iDNES

 

Více o knize

Kniha vznikala k příležitosti 100. výročí založení OSA. Čeští autoři po rozpadu rakousko-uherské monarchie stáli před otázkou, kdo bude spravovat jejich práva v nově vzniklém Československu. Dne 9. října 1919 Karel Barvitius, Rudolf Piskáček, Arnošt Herman, Josef Šváb, František Šmíd, Eduard Joudal, Emil Štolc, Otakar Hanuš a Karel Hašler založili OSA. Během 100 let od vzniku OSA prošla hudební branže masivním technologickým rozvojem, ke kterému výrazně přispěla hudební tvorba.

„Pokud my Češi můžeme být právem na něco pyšní, pak je to bezesporu česká hudební tvorba. Skladatelé jako Dvořák, Martinů, Vejvoda, Voskovec s Werichem nebo Suchý se Šlitrem jsou jména světového formátu. Pokud lze hledat na covidu nějaká pozitiva, pak omezení společenského života nám dalo čas na sebe sama, na náš duchovní rozvoj, který můžeme vyplnit například četbou a poslechem hudby. Věřím, že kniha osloví čtenáře svým netradičním zpracováním příběhů písniček, které jsou zasazeny do časového kontextu kulturního a společenského života v naší zemi. Přeji čtenářům poutavé cestování historií české písničky a hudební tvorby,“

říká Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Z důvodu vládních nařízení nemůže proběhnout křest této novinky. Knihu přibližuje video, v němž hovoří Josef Vlček a Roman Strejček.

Zdroj informací: TZ OSA

 

 OSA

Ochranný svaz autorský je soukromý profesní spolek se 100letou tradicí, který si založili samotní autoři hudebních děl v roce 1919. Jedním ze zakládajících členů byl například Karel Hašler. OSA je kolektivní správce, který má oprávnění zastupovat autory a nakladatele hudebních děl od Ministerstva kultury ČR na základě autorského zákona. OSA zkracuje vzdálenost mezi tvůrci hudby a těmi, kteří hudbu používají při svém podnikání. Zprostředkovává uživatelům hudby licenční smlouvy na užití autorsky chráněných hudebních děl téměř čtyř milionů autorů všech žánrů z celého světa, z čehož je více než 9 tisíc domácích. Od roku 2018 funguje jako jednotné kontaktní místo za všechny ostatní kolektivní správce v ČR, kde uživatelé hudby získají licenční smlouvy na akce s živou a reprodukovanou hudbou. Stará se o to, aby autoři obdrželi autorské odměny za hudbu, kterou denně slýcháme z rádií i televizí, na koncertech, v barech a restauracích, pouštíme si ji na internetu nebo z hudebních nosičů. Díky grantovému projektu Partnerství podporuje OSA více než 250 hudebních projektů za rok.

Zdroj informací: TZ OSA

 


Nakladatelství CPress pružně reaguje na vzrůstající popularitu oborů v oblasti odborné a populárně-naučné literatury. Systematicky tak rozšiřuje svou knižní nabídku zejména v oblastech knížek pro nejmenší, cestování, historie a military, hobby, auto-moto, zdraví a životní styl, příroda a zahrada, umění a kultura a technika a věda. Novým knižním oborem, který si už pevně vydobyl své místo v našem nakladatelství, jsou kuchařky, jak pro dospělé tak i pro děti. Knižní perlou je unikátní edice Muzeum v knize, která přinesla na český trh zcela originální zpracování knih s vloženými kopiemi dobových dokumentů a historických materiálů. Výbornou obsahovou i grafickou kvalitu knih potvrzují získaná ocenění za nejkrásnější knihy na předních knižních veletrzích z posledních let.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePříběhy písní 1919–1960

Vlček, Josef - Havlík, Jaromír

CPress, 2021

Napsat komentář