Ukázka z knihy Život je příliš krátký na to, aby… (Alain Samson)

Zivot je prilis kratky na to aby
Negativita, skepticismus a nedůvěra v sebe sama zbytečně ovlivňují život, který je příliš krátký na to, abychom se zabývali chmurnými myšlenkami. Jedním z nástrojů, jak se jim vyhnout, jsou vnitřní dialogy, které umožní žít člověku svobodně a plnit si sny.

Knihu Život je příliš krátký na to, aby… od autora Alaina Samsona
vydalo nakladatelství Portál.

Ženy ve stresovém období mluví bez rozmyslu.
Muži naproti tomu bez rozmyslu jednají.

- ALLAN PEASE

Od začátku této knihy si povídáme o různých postavách, které obývají váš mozek. Můžeme v každé kapitole zajít o kousek dál a určit si přesněji, kde bydlí. K tomuto účelu si vytvoříme kartografii míst, kde se uvnitř vaší lebky nacházejí.
Váš mozek je produktem evoluce. Na počátku historie člověka byl dvakrát menší než dnes a jeho hlavní funkcí bylo pomáhat vám k přežití v nebezpečném světě. Svět představoval ohrožení, a když se objevilo nebezpečí, nebylo možné ztrácet čas: bylo třeba zaútočit, nebo utéct. Proti tygrovi nebo vetřelci by byly řečičky neúčinné.
V tu chvíli převládaly negativní emoce. Strach. Nepřátelství. Úzkost. V nebezpečném světě se nejdříve útočí, a pak ptá. A když se objeví nebezpečí, primitivní mozek nečeká na jeho potvrzení, než začne jednat. Okamžitě zavelí k boji.
Ujistí se o přítomnosti adrenalinu a kortizolu. Omezí příliv krve do oblastí, které nejsou považovány za tak důležité pro přežití. Zrychlí rytmus dechu a srdeční tep. Zkrátka napře veškeré síly organismu k přežití. V prehistorických časech to bylo užitečné a čas od času se to ještě hodí. I dnes existují nebezpečné situace. Jen se vyskytují stále méně často, protože náš druh si přizpůsobil svět kolem sebe a zredukoval jeho rizika.
Lidský mozek později pokračoval v růstu a v přizpůsobování se světu, v němž mezilidské vztahy a technologie, třeba i primitivní, zlepšují kvalitu našeho života. Ve stále složitějším světě primární reakce (útok nebo útěk) už nestačily. Bylo potřeba se ptát, prokázat kreativitu a důmysl. To nám umožnilo rozvíjet pozitivní emoce a čelit problémům, jaké jsou, aniž bychom si hned představovali, že ohrožují naše přežití.
Výsledek je takový, že dnešní člověk má vlastně dva mozky: mozek, který zajišťuje jeho přežití, a mozek, který jej činí moudřejším. První reaguje bez přemýšlení, druhý přistupuje ke světu se zvědavostí. První nás ovládá pomocí negativních emocí, druhý nás naopak vede k emocím, jež nám pomáhají růst.
Když cítíte negativní emoce, znamená to, že se váš primitivní mozek pokouší získat kontrolu nad vaším bytím. Strach, nelibost, žárlivost, pochybnosti či úzkost, to všechno jsou emoce, které generuje váš primitivní mozek. A protože vylučuje kortizol, kdykoli cítí, že se kolem vás začíná dít něco závažného, dává vám pocítit stres… přestože to v dané situaci ani není potřeba. Zdroje stresu jsou totiž skutečně reálné, ale váš pocit úzkosti naproti tomu často vzniká samovolně a bezdůvodně.
Chcete ale opravdu strávit svůj život v neustálém stresu? Stres unavuje, urychluje stárnutí a často člověku brání přijímat rozumná rozhodnutí. Navíc jsme ve stresu méně produktivní a pro druhé není ani moc příjemné se s námi setkávat.
Jak tedy zareagovat, až příště ucítíte, že se primitivní mozek snaží převzít kontrolu nad vaším bytím? Především se snažte rozpoznat, jaká negativní postava v tu chvíli straší ve vašem vědomí. Dosud jste se v této knize seznámili se soudcem, hlasatelem zpráv, kontrolujícím rodičem a jasnovidkou. Samotný fakt, že je rozpoznáte, sníží hladinu vašeho stresu, oni se totiž vydávají za vás. Je ohromný rozdíl mezi dvěma následujícími prohlášeními:

  • Nedokážu to. Nezvládnu to.
  • Můj soudce říká, že to nezvládnu.

Jakmile rozpoznáte hlas, který se vás pokouší přepnout do módu přežití, ucítíte, jak hladina vašeho stresu klesá. Pouhé uvědomění, že tento hlas není váš, způsobí, že k jeho výrokům budete hned přistupovat objektivněji. Nakonec, co si to dovoluje o vás pochybovat?
Potom je zapotřebí dobře se zakotvit v přítomnosti. Pokud jste duchem v budoucnosti, která dosud nenastala, pociťujete úzkost. Pokud jste v minulosti, zabýváte se litováním toho, co jste udělali, zkoumáním toho, co vám udělali druzí, či opakováním navyklých gest, a budete si připadat bezmocní, protože všechny tyhle záležitosti se týkají minulosti a vy nemáte stroj času.
Dbejte tedy na to, abyste byli ukotvení v přítomnosti. K tomu vám bude užitečné vaše tělo, protože do něj v každém okamžiku pronikají nějaké vjemy, které si ani neuvědomujete, když setrváváte v budoucnosti či v minulosti. Je čas znovu navázat kontakt s realitou a navrátit se do jediného časoprostoru, který má význam. V dalších odstavcích najdete způsoby, jak toho docílit.

Zapojte své tělo

Pokud chcete znovu získat vládu nad svým nitrem, nemusíte provozovat žádný exorcismus. Zapomeňte na nějaké Odstup, jasnovidko! To není vůbec nutné. Jakmile identifikujete potížistu, který vás udržuje v budoucnosti nebo v minulosti, vraťte se do přítomnosti pomocí některé z následujících technik:

  • Zahýbejte prsty na noze. Zdá se to primitivní, ale je to jednoduché gesto a vjemy, které vám přinese, vás dokáží vrátit do přítomnosti. Místo, abyste setrvávali v apokalyptické budoucnosti nebo už po milionté procházeli bolestnými vzpomínkami, dokážete se díky tomuto cvičení vrátit tam, kde právě jste. Zahýbejte s nimi. Ucítíte, jak tlačí proti vašim botám. Ucítíte, jak se třou jeden o druhý. Hotovo, a teď jste připraveni postoupit do následující etapy!
  • Několikrát se pořádně nadechněte. A pokaždé se snažte vnímat, jak se váš hrudník zvedá a zase klesá. Ucítíte vzduch pronikat do vašeho těla. Sledujte ho na celé jeho cestě.
  • Soustřeďte se na okolní zvuky. Člověk je kolikrát už ani nevnímá, ale jsou tu, všude kolem nás. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, slyším ptáky a hmyz, hluk dopravy, harddisk počítače, písničku, která zní z druhé místnosti, a psa přežvykujícího hračku. Všechny ty zvuky, které projdou bez povšimnutí, když je člověk ponořen do svého vnitřního dialogu.
  • Něčeho se dotkněte a vnímejte teplotu a texturu. Třeba listu, jenž držíte v prstech, nebo dlaně vlastní ruky. Vnímejte chlad (nebo teplo) nápoje, který svíráte v ruce.
  • Vytvořte si vlastní rituál. Podívejte se na hodinky a vyřkněte datum a čas na vteřinu přesně. Pokud chcete, zahrajte si na kapitána Kirka, vyslovte známý pokyn, Teleportuj mě, Scotty, zavřete oči, zhluboka se nadechněte a oči opět otevřete. A je to. Teď jste v přítomném okamžiku.

Ať je vaše situace jakákoli, jste lidská bytost, právě prožívající úsek svého života. Když se vrátíte do přítomnosti, převezmete kontrolu nad svým konáním a můžete se rozhodovat, co budete dělat dál. A máte i spojence, který je připraven vám pomoci. Sídlí ve vašem „moudrém“ mozku.

——————-

Přečtěte si další ukázky.

——————-

O autorovi

Alain Samson absolvoval Authentic Happiness Coaching Program, víc než 20 let se věnuje popularizaci témat, která pomáhají zlepšovat lidem jejich život.

Zdroj informací: nakladatelství Portál


 Nakladatelství Portál bylo založeno v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřilo především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly další oblasti jako sociologie, politologie, zdraví, média, antropologie, ekologie, filozofie, ekonomie, sémiotika či kulturologie. Velkou skupinu čtenářů Portálu tvoří rodiče. Pro ně jsou určeny praktické příručky o výchově a také knihy her a nápadů rozvíjejících dětskou tvořivost, které úspěšně využívají i učitelé a vychovatelé.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŽivot je příliš krátký na to, aby…

Samson, Alain

Portál, 2020

Napsat komentář