Vzít život do vlastních rukou
Opětovné setkání moudrého filozofa a skeptického mladíka, který se po třech letech vrátil do filozofovy pracovny, aby s ním znovu debatoval o hledání cestu vedoucí k prostému lidskému štěstí. Mladíkův život se výrazně změnil, práce učitele v něm vyvolala další otázky a zároveň i pochybnosti o praktickém využití principů Adlerovy individuální psychologie, jíž se oba muži zabývají. Nové životní zkušenosti podrobily testu především adlerovské zásady týkající se výchovy dětí a jejich uplatnění v praxi. Rozhovor se zaměřuje na mnoho témat, například na odměnu a trest, na problémové chování a na schopnost činit zásadní životní změny. Mladík je stále plný nejistoty a označuje filozofův pohled na Adlerovy ideje za naivní idealismus, ale filozof ho se stoickým klidem vede po cestě k pochopení a ukáže mu, že je třeba vzít život do vlastních rukou a nalézt odvahu být šťastný.
Ukázka z knihy
MLADÍK: Než jsem se odhodlal, že vás dnes ještě jednou navštívím, jinak řečeno, než jsem dospěl k pevnému rozhodnutí, že se musím oprostit od Adlera, prožíval jsem opravdu velká muka. Trápil jsem se tak, že si to ani nedokážete představit. Adlerovy ideje pro mě byly ohromně přitažlivé. Nesmírně mě lákaly, ale pravdou je, že ve mně zároveň dřímaly pochybnosti. A týkaly se už samotného názvu „adlerovská psychologie“.
FILOZOF: Hmm. Jak to myslíš?
MLADÍK: Onen název jasně naznačuje, že Adlerovy ideje jsou považovány za psychologii. A pokud vím, psychologie je v podstatě věda. Nicméně pokud jde o názory, které předkládá Adler, jsou v nich obsaženy jisté aspekty, které bych označil za jednoznačně nevědecké. Tato vědecká oblast se zabývá lidskou psýché, a proto zcela přirozeně nemůže používat čistě matematickou formu. To je mi naprosto jasné. Ale problém vidím v tom, že Adler mluví o lidech z hlediska „ideálů“. Nabízí stejně nasládlé řeči jako křesťané, když kážou o lásce k bližnímu. Čímž se dostávám k první otázce: Považujete adlerovskou psychologii za vědu?
FILOZOF: Pokud máš na mysli takříkajíc přesnou definici vědy, tedy vědu, jež je prokazatelná, pak ne, nic takového to není. Adler sice označil svou psychologii za vědu, ale když začal mluvit o svém konceptu, který nazval „sociální cítění“, mnozí kolegové ho zavrhli. Jejich postoj byl hodně podobný tvému, protože řekli, že něco takového není věda.
Odvaha být šťastný
Autoři: Ičiró Kišimi, Fumitake Koga
Přeložila: Jana Žlábková
Počet stran: 272
Vazba: pevná s přebalem
ISBN: 978-80-7593-183-2
Doporučená cena: 329 Kč
Knihu Odvaha být šťastný vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA.
O autorech
Ičiró Kišimi, narozený v roce 1956, je japonský filozof žijící v Kjótu. Věnuje se klasické západní filozofii, ale jeho hlavní specializací je dílo Alfreda Adlera, jehož knihy studuje, překládá a představuje východním čtenářům. Principy Adlerovy individuální psychologie využívá také při práci s mladými klienty psychiatrických klinik.
Fumitake Koga je oceněný spisovatel, narozený v roce 1973 v Japonsku, který napsal řadu úspěšných knih z oblasti osobního rozvoje. Od mládí je silně ovlivněn adlerovskou psychologií, z početných setkání obou mužů vznikla tato inspirativní kniha.
Zdroj informací: nakladatelství Pavel Dobrovský – Beta
Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA bylo založeno v roce 1993. Za dobu svého působení uvedlo na český trh na 800 titulů různých žánrů a řadí se tak mezi přední české nakladatelské domy. Věnuje se především knihám zaměřeným na rozvoj osobnosti, dále vydává ezoteriku a náročnější beletrii. V portfoliu nechybí témata historická nebo militaria a opomenout nelze ani bohatě vypravené, obsahově poutavé obrazové publikace, s nimiž se nakladatelství Beta úspěšně prezentuje laické i odborné veřejnosti. Mezi světoznámé osobnosti, které vydává, patří autor hororů a detektivních románů Stephen King, duchovní učitel Osho, Deepak Chopra nebo Alexander Loyd.
Související knihy
Odvaha být šťastnýKišimi, Ičiró - Koga, Fumitake
Pavel Dobrovský – BETA, 2020
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.