Ukázka z knihy Plavovlasé srdce (Ilona Koblihová)

plav-srdce-nahled
Pohádkový příběh v duchu tradičních pohádek s krásnou princeznou, ale obydlený též elfy a jinými fantastickými bytostmi – to je kniha Plavovlasé srdce.

Knihu Plavovlasé srdce vydalo nakladatelství Mezera.

Zlatovlásek

„Tatíčku! Tatíčku Cobe! Podívej, jakou překrásnou květinami daroval Mergi! Byli jsme spolu v lese až u černého jezírka, a tyhle květiny tam rostou přímo uprostřed na vodní hladině. A Mergi seskočil z koně, ani se nesvlékl, řekl jenom: ,Podrž mi uzdu, Caorlo!‘ a skočil do jezírka, plaval až ke květinám, jednu z nich utrhl, a pak mi ji dal. Je nádherná, viď tatíčku? Mergi je ale odvážný, nemám pravdu?“
„Ano, je to vskutku obdivuhodné a ta květina je opravdu velmi krásná. Ale co tvůj kůň, Mergi? Je celý mokrý. I tvůj, Caorlo, je tou divokou jízdou schvácený.“
„To proto, že jsme rychle cválali, abych ti mohla květinu co nejdřív ukázat a všechno ti povyprávět.“
„Nu dobrá, Caorlo. Mergi ti tou květinou udělal radost a ty ji chceš zas udělat druhému. Ale teď běžte oba ustájit své koně, vyhřebelcovat a osušit je.“
„Jistě, tatíčku. Však bychom to udělali, i kdybys nám to sám neřekl.“ Dívka se maličko zakabonila. „Pojeď, Mergi. Hejá!“
Princezna a její druh pobídli své koně a vzápětí odcválali.

Ilustrace 3
Král se díval, jak se dívka i mladík vzdalují směrem k hřebčínu, a myslel si: Je hrdá moje dcera, tak jako byla i její matka. Ale srdce má dobré. A že se jí líbí krásné věci? Inu, vždyť je mladá, života strastí ještě neokusila. Však i toho jednou poznáš, dceruško, jen hleď, aby to nebylo příliš brzo.
Caorla, dcera krále elfů Cobeho, byla dívka nadmíru krásná. Její oči byly hluboké a měly barvu temně zeleného jezera, v jehož hladině se majestátně vzhlížel zámek elfů. Hlas princezny podobal se hlasu křišťálového zvonečku, a když se někdy v písničce rozezpíval a nebo, a to bývalo velmi často, ve smíchu rozezvonil, jako by se v princeznině hrdélku rozezněly kouzelné stříbrné rolničky. Dívka chodila nejraději oblékaná v dlouhém bílém rouchu a na malých nožkách nosila střevíčky z té nejjemnější kůže. Kolem útlého pasu si občas uvazovala opasky, které si sama splétala z tenkých vrbových proutků či dlouhých stébel trávy. Zlatem se nezdobila, měla ráda pouze drobné stříbrné šperky. Kromě rozkošných malých náušnic, které nosila neustále, měla v největší oblibě tenké stříbrné náramky, které jí při chůzi anebo jízdě na koni půvabně cinkaly na štíhlé paži. Ale největší ozdobou princezny Caorly byly její překrásné a až po kolena dlouhé zlaté vlasy. Dívka si do nich často vplétala pestrobarevné květy, které jí nosili mladí elfové. A oni jí je no- sili často a rádi. Neboť Caorla byla jedinou a k tomu velmi krásnou dívkou v království elfů, kde vládl její otec, král Cobe.
Caorlina sestra, princezna Murja, žila se svým princem v sousedním království, a jejich matka − té zde nebylo. Nikoli smrt, ale královnino divoké, nespoutané srdce, které zvábily cizí černé oči, bylo příčinou, že královna kdysi odešla daleko do cizí země. Tak to v životě, bohužel, někdy chodí, a nejinak tomu bývá i ve světě elfů.Ilustrace 2

O autorce

Ilona Koblihová se narodila v roce 1965 v Praze. Už jako předškolní dítě moc ráda četla a kreslila. Její první literární dílka začala vznikat v době školního věku, příběhy ze života lidí, kteří svým zjevem připomínají zvířátka, má dodnes pečlivě uschované ve svém tajném
inventáři z dětství. Plavovlasé srdce je její první vydaná knížka, v pořadí druhá knížka s názvem Před tváří bohů je pohádkový příběh odehrávající se ve Starém Egyptě. V současné době připravuje vydání 1. dílu zpěvníku písniček pro děti a další knížku, jejíž námět vychází ze skutečnosti a jednou z hlavních postav jejího příběhu je pohádková bytost.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePlavovlasé srdce

Koblihová, Ilona

Mezera, 2008

Napsat komentář