Začátkem října 2018 vyslalo nakladatelství Albatros do českých knihkupectví nové vydání Bajek barda Beedleho, pohádek představujících líbivý doplněk série o populárním čarodějnickém učni Harrym Potterovi. Autorkou série i samotných bajek je J. K. Rowlingová. Jedná se o již čtvrté vydání, které je tentokrát výjimečné nejen svým velkým formátem, ale především barevnými ilustracemi slavného Chrise Riddella.

Výtvarník a politický karikaturista britského týdeníku Observer nasbíral za své knihy již několik významných cen, např. cenu Costa za knihu Ada a myší strašidlo v roce 2013. Z poslední doby můžeme jmenovat např. oblíbenou dětskou knihu Neila Gaimana Odd a mraziví obři (2018), již Riddell doprovodil kouzelnými ilustracemi s krásnou zimní atmosférou.

Bajky barda Beedleho vyšly v originále poprvé roku 2008 a téhož roku je u nás vydalo nakladatelství Albatros v překladu Pavla Medka. V novém hábitu následně vyšly v roce 2017, zdobené černobílými ilustracemi Tomislava Tomiće. Zatím poslední vydání, jemuž je věnována tato recenze, láká hlavně na nesporný talent Chrise Riddella.

Sbírka bajek představuje mudlovským čtenářům (tedy nám obyčejným lidem, kteří neumíme čarovat) nejoblíbenější pohádky dětí z kouzelnických rodin. Bajek je celkem pět a jsou to překvapivě krátké příběhy přinášející zábavu i poučení, v nichž dobro vítězí nad zlem a špatnosti jsou vždy potrestány. Nejznámější bajkou je bezesporu Příběh tří bratří, který si jistě všichni pamatujeme z knihy i filmu Harry Potter a relikvie smrti. Za pozornost však určitě stojí i ostatní pohádky: Čaroděj a skákající hrnec, Fontána příznivé sudby, Mágovo chlupaté srdce a Králice Alice a chechtavý pařez. Podstatně větší prostor než tyto texty zabírají úvahy profesora Albuse Brumbála, jenž každou bajku podrobuje rozboru a snaží se vysvětlit její pravý význam.

Brumbálovy komentáře bohužel často působí poněkud povýšeně. Ačkoli se vždy staví na stranu dobra a přiznává i některé své nedostatky, mívá také poměrně arogantní poznámky. Navíc mě trochu zarazil jeho postoj k Příběhu tří bratří, kde v podstatě popírá existenci skutečných relikvií smrti. Sám přitom údajně vlastnil legendární bezovou hůlku, jednu z oněch relikvií. Nyní si však kladu otázku: byla to skutečně ona? Nebo jsme si to jen měli myslet?

J. K. Rowlingová si zahrává s našimi vzpomínkami na původní dobrodružství Harryho Pottera. Zdá se, že si je budu muset někdy osvěžit. Ale nutno uznat, že nám předkládá vskutku originální a zajímavá vyprávění. Jsou vlastně velmi jednoduchá, nicméně obsahují mnoho atraktivních drobností a neotřelých nápadů. Zaujal mě například postup hrdinů při cestě za fontánou příznivé sudby. Museli splnit nevšední úkoly, aby se k ní dostali. Ještě víc mě nadchlo Mágovo chlupaté srdce, dle Brumbálových slov zdaleka nejdrastičtější Beedleho bajka.

V knize se dozvíme, že původní bajky se často stávaly terčem kritiky, byly tu dokonce pokusy o jejich přepsání, aby tolik netrýznily citlivé dětské dušičky. Mágovu chlupatému srdci se ale údajně nepodařilo vnuknout šťastnější vyústění, což je mi skutečnou záhadou, protože optimističtější konec se vyloženě nabízí a nebylo by těžké jej do příběhu zapracovat.

Velkým přínosem knihy je snaha Rowlingové zavést čtenáře ještě hlouběji do světa, který stvořila, a jeho bohaté historie. Narážíme tak na témata známá i z původní série, jako je nadřazenost čarodějů nad obyčejnými lidmi, pronásledování čarodějů, marná touha vzdorovat smrti, snaha získat neomezenou kouzelnou moc, proměňování ve zvířata aj. Padnou zde zmínky o mnoha postavách a stvořeních z příběhů o Harrym Potterovi, pročež by tato kniha žádnému potteromaniakovi neměla chybět ve sbírce. Doporučuje se čtenářům od devíti let, já ji však směle doporučuji i dospělým, kteří si rádi připomenou svou neochvějnou lásku k brýlatému kouzelníkovi s jizvou na čele.

Bajky přinesou krátké, leč příjemné potěšení. Brumbálovy úvahy nabídnou známá i nová fakta a tu a tam i špetku humoru. Nejvíc ale zaujmou Riddellovy obrázky, jimž je věnován opravdu velký prostor. Riddell má osobitý a snadno rozpoznatelný styl, na druhou stranu mi jednotlivé postavy připadaly vzhledově podobné a tím pádem zaměnitelné, např. čaroděj z bajky o skákajícím hrnci s prostředním bratrem v Příběhu tří bratří. Navíc se zdá, že u Fontány příznivé sudby byla zaměněna jména dvou ze tří hlavních hrdinek. Na str. 44 bylo místo jména Asha uvedeno Altheda, což je pro další postup v příběhu matoucí. Tyto drobné výhrady ovšem nijak nezkazí celkově příznivý dojem z nádherného grafického zpracování knihy a z její atmosféry.

Související knihy

Rowlingová, Joanne K.

Albatros, 2018