Slovenský autor píšící pod pseudonymem Dominik Dán je co se týče detektivní tvorby sázkou na jistotu. Oblíbili si jej čtenáři v obou částech bývalého Československa a jeho fiktivní jméno figuruje i pod náměty filmové (Rudý kapitán) a televizní tvorby (dvě série Kriminálka Staré město). Povídá se o něm, že je ve skutečnosti vyšetřovatelem z oddělení vražd, a proto jsou jeho příběhy vlastně jen literárně zpracovanými kriminálními spisy. Zatím se asi nedozvíme, zda je to pravda, v každém případě se tomu ale věří snadno.

V nakladatelství Slovart vyšla před začátkem prázdnin v českém překladu  Dánova poslední kniha Cigaretka na dva tahy (ve slovenštině vyšla v prosinci 2017). Časově (i dějově) navazuje na příběh Smrt na druhém břehu, byť s určitým odstupem. Ocitáme se spolu s detektivy z oddělení vražd v březnu roku 1995. Čas se jim pomalu vleče, protože nemají nové případy a ty staré už jsou kompletně zpracované. Proto je jim vhod vyrušení, při kterém jsou požádáni o spolupráci při hledání pohřešovaného řidiče dodávky tabákové firmy. Měl u sebe dva miliony v hotovosti na úhradu zboží, proto není na co čekat. Výslech majitele firmy na nic podezřelého neukazuje. Ovšem nález ohořelé dodávky a takřka na uhel spáleného lidského těla uvnitř je jasným signálem, že se teď všichni detektivové pořádně zapotí!

A to je ještě dvojice Krauz–Chosé odvolána samotným policejním prezidentem na jiný delikátní úkol. Mají zjistit, kam se podělo čtyřicet kilogramů čistého heroinu, který zabavilo protidrogové oddělení, aby bylo následně odcizeno z policejního skladu. Proč právě oni dva mají tahat horké brambory z ohně za jiné, kdo je k tomuto úkolu vybral a proč? Podaří se jim obstát s čistým štítem, nebo uvíznou v bažině korupce a nekalých kšeftů?

Znovu jsem si při četbě uvědomila, jaké má Dominik Dán vypravěčské schopnosti. Ať chci nebo ne, vždycky mě po pár stránkách vtáhne do děje – jako bych sledovala napínavý film. Ačkoli jsem v úvodu nechápala, jak určité fragmenty zapadají do líčení celého případu, nechala jsem se s důvěrou provést až na konec, kde každý detail dostal své místo a vytvořil pravdivý obrázek neveselé skutečnosti: pro peníze jsou lidé ochotní zabíjet, ať je doba jakákoli, a drogová mafie nekontrolovatelně prorůstá systémem, který jí má bránit. Až na mne mrazivě z toho dýchla beznaděj a ztráta iluzí o světě, kde dobro je čím dál víc polykáno zlem.

Ale – Richard Krauz obstál proti všem svodům a nenechal se lapit! Ano, na detektivy z oddělení vražd je spolehnutí, pohádka ještě nekončí! Dominik Dán dává svojí tvorbou naději, že přece jen může dobro zvítězit, a proto budou jeho čtenáři znovu vyhlížet další příběh z jeho pera.

Třeba i z důvodu, že nás vede do naší historie, ale jen tak vzdálené, že si ji ještě pamatujeme. A vyvolá vzpomínky, například na dobu, kdy se začaly prosazovat mobilní telefony:

„Co furt všichni máte!?“ naštval se Krauz. „Za poslední tejden si už aspoň čtvrtej, co se diví. Nemáme! Nepotřebovali jsme ho doteď, nepotřebujeme ho odteď a ani nikdy.“
„Však si vás doba najde, nebojte se, ale vaše zpátečnický myšlení výrazně komplikuje komunikaci. S operátory eště nejsou uzavřený smlouvy, odposlech mobilů je skoro nemožnej, výpisy hovorů se teprve legalizujou, zatím je to bezpečnej komunikační kanál.“ (str. 147)

A také si čtenář uvědomí, jak rychle se svět techniky vyvíjí…

Hledáte-li čtení na dovolenou, může se vám hodit Cigaretka na dva tahy, ať již kouříte či ne.

Související knihy

Dán, Dominik

Slovart, 2018