Ekologický román Hastrman s podtitulem Zelený román, který vydalo nakladatelství Argo v roce 2018 v novém vydání s filmovou obálkou (poprvé byla kniha vydána roku 2001), je třetím beletristickým počinem spisovatele Miloše Urbana. Miloš Urban je český spisovatel, překladatel a redaktor. Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1992 až 2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta a v roce 2001 získal místo šéfredaktora v nakladatelství Argo, které zastával rok.

Celkem vydal šest románů, několik novel a sbírku povídek; píše rovněž divadelní hry. Jeho knihy byly přeloženy do několika světových jazyků, konkrétně do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Jeho nejznámějším dílem je román Sedmikostelí, který byl poprvé vydán roku 1998. Za román Hastrman získal cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku v kategorii próza. V letošním roce vešla do kin filmová verze románu, kterou zrežíroval Ondřej Havelka.

Děj knihy se odehrává v širokém časovém rozsahu, čemuž odpovídá i členění knihy. Ta je rozdělena na dvě části – zatímco první část se odehrává v 19. století ve Staré vsi pod Vlhoští a obsahuje silný lidový aspekt, část druhá je zasazena do současnosti a dominuje jí ekologická linka. Hlavní postavou knihy je hastrman (Johanes Salmon, baron de Caus), který je velmi rozporuplný – na jednu stranu se projevuje jako zlý vodní démon a na druhou stranu vystupuje coby vrchnost jako ochránce svých poddaných. Hastrman se jako baron vrací po letech strávených v cizině na malou českou ves, kde se v interakci s místními obyvateli postupně učí lidskosti. Autor hojně líčí lidové zvyklosti, kterých se hastrman společně se svými poddanými účastní. Zamiluje se do rychtářovy dcery Katynky, která si však vybere jiného. Nenaplněná láska v hastrmanovi opětovně probudí jeho animální stránku, pod jejímž vlivem se dopouští znásilnění svého objektu lásky. Tento akt symbolizuje, že se hastrman nedokáže stát plně člověkem – navždy zůstane uvězněn mezi dvěma světy.

Druhá část románu obsahuje silný ekologický akcent. Čtenář se dostává do stejného prostoru (vrch Vlhošť) o dvě stě let později, kde právě probíhá těžba čediče. Hastrman nechce nechat dopustit zkázu prostředí, ve kterém léta žil, a uchyluje se k něčemu, co bychom mohli nazvat jako terorismus. Začíná zastrašovat osoby, které těžbu řídí, brzy však zjišťuje, že „pouhé“ vydírání je neefektivní. Začne tedy vraždit. Paralelně s ním proti těžbě vystupuje ekologická organizace Děti vody v čele s Tomášem Morem, která své cíle prosazuje mírovou cestou.

Po literární stránce hodnotím coby povedenější první část knihy, která obsahuje nádherné popisy krajiny 19. století, zajímavý etnologický rozbor lidových obyčejů a složité charaktery. Autor působivě vylíčil postupnou proměnu hlavní postavy, která byla determinována lidmi kolem sebe ke změně. Tato změna však nebyla úplná a definitivní – hastrman v jádru zůstal démonem, ačkoli se poctivě staral o komfort vlastních poddaných a hluboce miloval rychtářovu dceru. Tato obojakost je obsažena například v tom, že hastrman na jednu stranu miluje a na druhou stranu se kvůli této lásce dopouští několika vražd a znásilnění. Druhá část knihy je v současné době velmi aktuální, ale působí možná až příliš dogmaticky. Postavy a prostředí nejsou tak pestré jako v první části, což může být na druhou stranu autorův způsob, jak ukázat chudost moderní doby v porovnání s dobou minulou.

Titul Hastrman doporučuji náročným čtenářům, kteří upřednostňují atmosféru a poselství příběhu před akcí. Zajímavá je komparace knižního a filmového zpracování příběhu – film na rozdíl od knihy vynechává některé důležité aspekty, které jsou naopak v knize akcentovány (hlavně jde o ekologickou linii). Na druhou stranu film disponuje úžasnými vizuálními efekty, které stojí za zhlédnutí.

Související knihy

Urban, Miloš

Argo, 2018