Můj přítel mimozemšťan

Karen McQuestion_A hvezdy mi daly tebe
Romantické science fiction A hvězdy mi daly tebe nepřichází s nijak zvlášť originálním příběhem, ale přesto si získá srdce čtenářů svou laskavostí, upřímností a humornými momenty.

Vesmírná love story pro mládež A hvězdy mi daly tebe, kterou 5. dubna 2018 vydalo nakladatelství Fragment, nemusí zpočátku působit příliš důvěryhodně. Karen McQuestion přináší knížku s jednoduchou a hlavně již dobře známou zápletkou.

Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Emma, jejíž přítel Lucas má rakovinu. Dívka nikdy neztratila naději na jeho uzdravení. Dokonce požádala místní čarodějnici, starou paní Kokeshovou, o kouzelný lektvar. Ten zpočátku neúčinkoval, ale pak se Lucas přece jen zázračně probral. Když vstal ze smrtelné postele, všichni byli nadšení. Nikdo kromě Emmy a Lucasova věrného psa Macka nezaznamenal, že je něco špatně. Lucas mluvil pomalu a zvláštně, jako by se to teprve učil. Nevzpomínal si na společné zážitky se svou přítelkyní. Co se s ním vlastně doopravdy stalo? Souvisí vůbec jeho uzdravení s lektvarem paní Kokeshové, nebo spíš s paprskem světla, který se noc předtím objevil venku za domem? Ukáže se, že na zahradě přistál mimozemšťan, jehož loď byla sestřelena. Aby přežil, musel se přesunout do Lucasova těla. Emma mu začne říkat Průzkumník a společně budou hledat způsob, jak ho dostat zpátky na jeho planetu. Netuší, že jejich pátrání vyústí v nečekaný boj o život.

Máte-li už nyní dojem, že vám tohle všechno něco připomíná, nemýlíte se. Začátek vyvolává vzpomínky na kdysi populární seriál Smallville, prostředek pendluje mezi Akty X a knihou Hostitel a nakonec se příběh začne podezřele podobat E. T. Mimozemšťanovi. Dalo by se říct, že je umně splácaným dortem ze všech těchto ingrediencí. Ale ani pejsek s kočičkou by si nevedli lépe. V knížce Karen McQuestion totiž všechno relativně funguje, a navíc je to okořeněno několika dojemnými, vtipnými i znepokojivými situacemi. Nechybí dva nepříjemní agenti, kteří jako obzvlášť zlé verze Muldera a Scullyové vyhrožují hlavním hrdinům a do všeho strkají nos. Nechybí automobilová honička ve vyšperkované dodávce od milého starého páru, který v autě tajně převáží domácí kořalku. Dokonce neschází ani vniknutí do cizího domu, střelba ze zbraní, pokusy kontaktovat cizí planetu a samozřejmě – pár romantických okamžiků. Koneckonců máme před sebou hlavně love story, na to nezapomínejme!

Varování: Následující část recenze vyzrazuje zápletku díla.

Oceňuji, že příběh neskončil tak, jak jsem se od počátku bála – nabízejícím se milostným trojúhelníkem, byť drobátko nevšedním. Ačkoli to Emmu a Průzkumníka k sobě táhlo, dívka svůj vztah udržela v mezích přátelství. Její srdce patřilo Lucasovi a já jsem opravdu vděčná, že autorka tuto milou mladou lásku nezničila.

Konec části recenze, která vyzrazuje zápletku díla.

Chování Průzkumníka mi občas přišlo nekonzistentní. Od počátku je představen jako někdo, kdo nechápe lidskou zlobu a potřebu neustále ubližovat druhým. Cítí se být i díky tomu vysoko nad lidskou rasou. Přitom v jisté chvíli neváhá obětovat Lucase, aby sám mohl zůstat s Emmou. Můžeme to však dávat za vinu okolí. Průzkumník pozoruje různé lidi, dobré i zlé, a pod jejich vlivem se pochopitelně mění.

„Připadáš mi jiný,“ poznamenala jsem, zatímco jsem studovala jeho obličej. „Co se stalo?“
„Musel jsem se změnit,“ povzdychl si. „Nechtěl jsem být jako vy lidé. Nemyslel jsem si, že bych takový mohl být. Ale chci, abys přežila.“
„Aha,“ hlesla jsem, dojatá Průzkumníkovým přiznáním, že kvůli mému bezpečí dokázal jít proti své podstatě. Věděla jsem, že to není Lucas, ale láska, kterou jsem vůči němu v tu chvíli pocítila, byla stejně silná. Bylo možné milovat dva muže zároveň, a každého úplně jiným způsobem?
„Víš,“ zamyslel se, „ten psanec ve filmu řekl, že když dojde na nejhorší a vypadá to, že se blíží tvůj konec, musíš být zlý. Opravdu zlý. Zlý jako vzteklý pes.“ Přemístil ruce na volantu. „Nevěřil jsem, že dokážu být tak zlý, ale není to tak těžké, jak jsem myslel.“ (str. 205–206)

Zůstane Průzkumníkova nevinná duše čistá? Podaří se ho dostat domů, aniž by tím utrpělo Lucasovo tělo? Na to už si čtenáři musejí přijít sami. Vězte, že čtení půjde rychle. Příběh o 268 stranách sfouknete za pár dní, a to ještě pokud patříte k těm pomalejším, kteří podobně jako já s četbou nespěchají. Vlastně mě trochu mrzí, že román nebyl delší, propracovanější. První polovina knihy mi v tomto směru připadala uspokojivá, ale ve druhé se všechno značně zrychlilo. Například scéna, kde hrdinové pronikají do sídla společnosti Erickson Ryder, mohla být podrobnější, obsáhlejší. Mohla zahrnovat více nesnází, s nimiž by se Emma a Průzkumník museli popasovat. V podstatě je to tak, že kdykoli se před hrdiny objevil závažný problém, vše se rychle vyřešilo. Vždy se nabídla nějaká možnost záchrany, občas docela neuvěřitelná.

Většina kapitol je psána v ich-formě z pohledu Emmy. Mezi ně jsou vkládány kratší kapitolky v er-formě přinášející pohled Průzkumníka. Střídání mezi nimi je poměrně osvěžující. Kapitoly vyprávěné Emmou se mi četly lépe a byly mi pochopitelně bližší, nicméně kapitoly Průzkumníka přinesly pár zajímavých postřehů bytosti, která se v lidech příliš nevyzná. Ze začátku jimi snad i trochu pohrdá, ale nakonec si je kupodivu oblíbí.

Poslední věc, již musím zmínit, jsou časté chyby a překlepy. Každou chvíli jsem narazila na něco, co mě vytrhlo ze soustředění a přimělo číst větu znovu.

Poté, co Lucas upadl do kómatu, mou snahu podrývaly dokonce i sestry, které ho přijížděli ošetřovat. (str. 13)

Nezastavili jsme se, doku jsme se dostali k dodávce. (str. 193)

Přiběhlo k němu pár zdravotníků s nosítky a brzy po nich i jeden někdo s lékařskou brašnou. (str. 245–246)

Nejvíce se opakovalo užití -i v přísudcích, kde by kvůli podmětům ženského rodu mělo být -y. To jsou však jen malé vady na kráse čtivého příběhu, který doporučuji zejména dívkám mezi 14 a 17 lety – především těm, jimž se líbily některé z výše uvedených seriálů a filmů.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeA hvězdy mi daly tebe

McQuestion, Karen

Fragment, 2018

Napsat komentář