Knižní tipy: severské příběhy

Příběhy severských zemí

22.1.2018 redakce Bez komentáře

Libujete si v severských románech? Pak byste jistě neměli přehlédnout tři nová díla pojednávající především o mladých lidech, kteří se protloukají různými životními útrapami. Čekají na vás témata války, střetu kultur, života v azylu i nenadálá mizení…

Válka v Jugoslávii byla jedním z nejvážnějších konfliktů po druhé světové válce. Své o tom může vyprávět Emir, mladý bosenský uprchlík, který v prosinci roku 1994 uvízne v Kodani. Dokáže se tváří v tvář postavit nucenému společnému soužití se známými i neznámými lidmi v zemi, jež pro něj měla představovat pouze pomyslnou přestupní stanici?

Stan pro jednoho

Prvotina Alena Meškoviće Ukulele jam, popisující s humorem i vážně dospívání během války v Jugoslávii, vzbudila zasloužený ohlas v mnoha evropských zemích a dočkala se i divadelního zpracování. Děj Meškovićova druhého románu Stan pro jednoho začíná 1. prosince roku 1994, kdy bosenský uprchlík Emir Pozder, zvaný Miki, přijíždí do Kodaně, která původně měla být jen další přestupní stanicí na cestě za bratrem Nenem do Švédska. Nenův kontakt však Mikiho na nádraží nevyzvedne a Miki se dostává do spárů policie. Ze strachu, co bude dál, okamžitě zažádá o azyl a dánská policie ho odveze do dětského centra. Miki tak uvízne v Dánsku, z okna svého pokoje vidí do Švédska a dál sní o setkání se starším bratrem. V azylovém centru se setká s příbuznými, ale soužití na čtrnácti metrech čtverečních není jednoduché. Navíc si v sobě každý nese svá traumata z války, která řeší alkoholem, přehnanou čistotností nebo jako Miki mlčením. Obyvatele tábora paralyzuje zákaz práce a studia i bezútěšné industriální okolí. Z letargie Mikiho vytrhne až dobrodružná výprava na slavný rockový festival v Roskilde – nejenže může vidět své idoly a povídat si s lidmi z celého světa, ale také konečně získá trochu osobního prostoru – ve stanu pro jednoho, kde je Miki konečně sám. Ve Stanu pro jednoho se sice setkáváme se stejným hrdinou jako v Ukulele jam, ale rozdíl tří let a celého kontinentu si vybírá svou daň – Miki přichází o značnou část nadějí a iluzí, a s nimi i o nevinnost. Příběh o tom, jak těžké je soužití s lidmi blízkými i cizími a jak je těžké vydobýt si své místo ve světě, kde startovní čára vůbec není rovná vás strhne a zůstane s vámi ještě dlouho poté, co otočíte poslední stránku.

Autor: Alen Mešković
Přeložila: Markéta Kliková

Počet stran: 300
Vazba: vázaná
Formát: 150×218 mm
ISBN: 978-80-257-2334-0
Doporučená cena: 348 Kč

Knihu Stan pro jednoho vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Dříve či později každý zažije pocit, že není přesně tam, kde by chtěl být. Prvního prosince 1994, když jsem šel po boku policisty, jsem to pociťoval silněji než kdy jindy.

V hlavě mi to šrotovalo. Příliš mnoho vlaků jelo špatným směrem a ta zpropadená nástupiště byla příliš blízko u sebe. Jestli jsem se něčemu fakt chtěl vyhnout, tak to bylo vydání německé policii. Z Německa to do Chorvatska nebylo daleko a tam jsem se v žádném případě už nechtěl znovu ukazovat. Byla by to naprostá prohra, kdyby mě poslali zpátky. Už vůbec nemluvě o shledání s jistými osobami, kromě jiných i s mámou a tátou. Chudáci si myslí, že jsem na výletě se školou.

Ruce se mi třásly. Už předtím jsem zažil, že se mě někdo snažil připravit o svobodu, ale nikdy to nebyla policie v zemi, o které jsem nevěděl zhola nic. Ještě v Chorvatsku mě Darko připravil na to, co mám říct, kdyby se mi to stalo ve Slovinsku, v Rakousku nebo Německu, ale já netušil, jestli to platí i pro Dánsko. (str. 10, 11)

O autorovi

Alen Mešković se narodil r. 1977 v Bosně a od r. 1994 žije v Dánsku. Na literární scéně debutoval v r. 2009 sbírkou poezie Forste gang tilbage (Poprvé zpátky), která se dočkala příznivých kritických ohlasů. Jeho první román Ukulele jam (Ukulele-jam) z r. 2011 byl nominován na literární cenu týdeníku Weekendavisen a vyšel v devíti dalších zemích včetně Německa a Velké Británie. V Německu byla také zinscenována jeho divadelní adaptace. V r. 2012 získal Alen Mešković tříletý tvůrčí grant od Dánského uměleckého fondu a výsledkem je román Enmandstelt (Stan pro jednoho), který vyšel v květnu 2016, a přestože se nejedná o pokračování v pravém slova smyslu, setkáme se v něm opět s hlavním hrdinou prvotiny Ukulele jam.

Zdroj informací: Kosmas

————————————————

Když se náhle objeví Lukas, jeden z několika zmizelých mladých lidí, policie jásá. Mladík však trpí ztrátou paměti a nepamatuje si nic z toho, co se stalo. O deset let později se Lucas vrací na místo činu a na staré faře znovu, jako tenkrát před Lukasovým zmizením, vzplane strom. Vypadá to, že mladé partnerské dvojici, která se sem nedávno nastěhovala, hrozí nebezpečí…

Hořící stromy

Lukas záhadně zmizí několik dní před maturitou. O tři týdny později je nalezen těžce zraněný. Utrpěl také částečnou ztrátu paměti. Je už třetím člověkem, který podobným způsobem zmizel, ale on jediný se vrátil. Dcera souseda Gunnara Fanny takové štěstí neměla. Krátce před zmizením obou mladých lidí začal v zahradě domů, kde bydleli, záhadně hořet strom.
O deset let později se vrací do rodného města. Policii se stále nepodařilo odhalit, kdo stojí za únosy. Soused Gunnar se nedokáže smířit s pomyšlením, že záhada nebude možná nikdy rozluštěna, a je přesvědčen, že klíčem k ní je právě Lukas.
Ve stejnou dobu se na starodávnou faru s neblahou pověstí nastěhuje mladá dvojice Anna a David. Ovzduší domu Annu nesmírně zneklidňuje. Když najde v zahradě ukrytý železný kříž, je jí jasné, že jim někdo chce uškodit. Anna se navzdory nebezpečí, že ji všichni budou považovat za nepříčetnou, pokouší zachránit sebe i Davida. Zdá se, že už však je příliš pozdě… a pak v jejich zahradě vzplane strom.

Autorka: Kristina Ohlssonová
Přeložila: Viola Somogyi

Počet stran: 344
Vazba: vázaná
Formát: 135×208 mm
ISBN: 978-80-747-3588-2
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu Hořící stromy vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

Ukázka z knihy

Usazují se v kuchyni a pijí kávu. Žena jí nabídne sušenky koupené v supermarketu Domus. Název je natištěný na sáčku, z něhož se vysypává.
„Chcete se ještě na něco zeptat?“ řeknou oba.
Polkne suchou sušenku. Chtěla by se zeptat na spoustu věcí. Proč je tady takové ticho. A chladno. Nejdřív si nevšimla, jak je tu vlhko, ale teď si to uvědomila. Má na sobě blůzu a svetr, ale stejně je jí zima. Nemůže si pomoct, zachvěje se.
„Ráda bych se seznámila i s holčičkou. Když už jsem tady.“
Dvojice na protější straně stolu na sebe znovu pohlédne.
„Samozřejmě,“ přikývne pak žena.
Ale nevstane. Také muž sedí dál. Nejprve snědí sušenky a vyprázdní konvici s kávou. Pak jde muž do předsíně, obuje se a vyjde z domu.
Návštěvnice nedokáže skrýt překvapení. (str. 10)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorce

Kristina Ohlssonová (* 1979) vystudovala politologii, pracovala mj. jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), ve švédském ministerstvu zahraničních věcí a Policejním prezidiu, rok působila ve Vídni jako expertka na otázky terorismu. Literární kariéru zahájila roku 2009 krimirománem Nechtění. Její druhý román Sedmikrásky získal cenu Stabilopriset a byl nominován na nejlepší švédskou detektivku roku. V letech 2011–2013 vydala další tři díly kriminální série s vyšetřovatelkou Fredrikou Bergmanovou. Roku 2013 debutovala na poli dětské literatury knihou Skleněné děti, jež sklidila nadšené recenze. V letech 2014 a 2015 jí vyšla dvoudílná série o advokátovi Martinu Bennerovi: Lotosové blues a Miovo blues. Její knihy byly přeloženy do více než 20 jazyků a těší se celosvětovému zájmu.

Zdroj informací: Kniha Zlín

————————————————

Série Velké století slaví úspěchy po celém světě. A má své šesté pokračování! Padesátá léta ve Švédsku se nesla v duchu strachu z nové války. Zároveň sem však začala pronikat západní kultura. Právě v této době dospívá náš hlavní hrdina Eric…

Pravé americké džíny

Šestý díl série Velké století se odehrává v padesátých letech, v období, kdy dospívá Eric, potomek třetí generace Lauritzenů. V té době se začínají budovat základy švédského sociálního státu a tamější suroviny se proměňují v horké zboží na evropském trhu. Švédsko stále trpí důsledky válečného pustošení a ve vzduchu visí rostoucí hrozba jaderné války, což se projevuje všudypřítomnými obavami a strachem.

Ericovou jedinou bezprostřední starostí je však změna, která navždy otřese jeho poklidným životem v Saltsjöbadenu. Mezi mládeží se rodí nová kultura silně ovlivněná americkou hudbou, módou i filmem. Erica tento svět okouzluje a přitahuje. Stane se úspěšným pašerákem zakázané coca-coly a navíc je mezi svými vrstevníky první, kdo začne nosit pravé americké džíny.

Velké století 6
Autor: Jan Guillou
Přeložila: Helena Matochová

Počet stran: 349
Vazba: vázaná
Formát: 148×212 mm
ISBN: 978-80-7577-171-1
Doporučená cena: 329 Kč

Knihu Pravé americké džíny vydalo nakladatelství Host.

Ukázka z knihy

Když přijel vlak, hluboce otřesení jsme se vkradli do prvního vagónu. Moc jsme to nekomentovali, co k tomu dva devítiletí kluci mohli říct? Seděli jsme se sklopenými hlavami a vzpomínali na něj, viděli jsme ho před očima, zvlášť ten jeho pohled a knírek. Dokud vedle mě na nenápadné dřevěné lavici těsně za lokomotivou seděl Johan, ještě jsem se dokázal držet. Ale když na Ringvägen vystoupil, oči se mi nemilosrdně zalily slzami. Pochopitelně jsem se za to styděl. V naší rodině nikdo nebrečí, zvlášť ne muži. To jsem moc dobře věděl.

A když se mě doma matka vyděšeně zeptala, kde jsem byl, rozbrečel jsem se na celé kolo, objal jsem ji, položil jí hlavu na prsa a se vzlykáním jí sdělil tu strašnou novinu.

Matka na můj smutek reagovala tak nechápavě, až mě to šokovalo. Dokonce řekla něco v tom smyslu, že už bylo načase a že kvůli tomuhle by žádný hoch z dobré rodiny neměl plakat, rozhodně pak ne ve chvíli, kdy by ho někdo mohl vidět. A kde prý jsem si vůbec nasadil do té roztomilé hlavičky takového brouka? (str. 11, 12)

Pokračujte ve čtení ukázky.

O autorovi

Jan Guillou se narodil roku 1944 a je pravděpodobně nejoblíbenějším švédským spisovatelem. Jeho knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a jen ve Švédsku se jich prodalo přes deset milionů. Je tvůrcem dvou nejúspěšnějších švédských beletristických počinů všech dob: série thrillerů o agentu Carlu Hamiltonovi a „křižácké trilogie“ zahrnující romány Cesta do Jeruzaléma (1998; česky v prvním vydání jako Cesta do Svaté země, Mladá fronta 2001; ve druhém vydání Argo 2010), Templář (1999; česky Argo 2010) a Království na konci cesty (2000; česky Argo 2011). Ze série Velké století v češtině vyšly romány Stavitelé mostů (2011), Norský dandy (2012; oba Host 2014), Mezi červenou a černou (Host 2015) Klapky na očích (Host 2015), Modrá hvězda (2016) a nyní i Pravé americké džíny (2017).