Knihu Vietnamská rebélie od autora Lukáše Kloučka
vydalo nakladatelství MotoRoute.

#21 Oko bere

Po třech dnech motorky zlenivěly (a zrezivěly) jak politici po zrovna uplynulé volební kampani, až to vypadalo, že už je nikdy nenastartujeme. Ranní hodinová rozcvička s rozbíháním, roztlačováním a naskakováním je nakonec i s dopomocí náhodných kolemjdoucích přivedla k rozumu a holky železný vítězoslavně nastartovaly. Škoda, že tohle rodeo zničilo pro změnu nás. Nevyrovnané souboje s náladovou technikou jsme prohrávali na plné čáře. Každý den, zas a znovu. Prohrávali jsme však s úsměvem na tváři. Nebylo totiž důležité vyhrát, ale zúčastnit se!

Tentokrát jsme navíc zaznamenali jeden tuze potěšující fakt. Naše bezhlavé nakopávání a roztlačování dostalo konečně potřebnou dávku efektivity, neb nám jeden sympatický vietnamský spoluobčan polopaticky vysvětlil správný technický postup. Naše startovací procedury se od tohoto okamžiku smrskly z hodinového martyria do úctyhodné čtvrthodinky.
Nabýt úplně základní znalosti o startování motocyklů až v půlce celého vejletění, to není punk ani volnomyšlenkářství. To je debilita. My tomu říkali rebélie.

Že jsme až doteď měli vždy při nakopávání startovací páky zařazený neutrál a zmáčknutou spojku, to snad ani nemůžu přiznat. Všichni frajeři, co sedlali fichtla, teď nevěřícně kroutí hlavou. Kdo fichtla nesedlal, kroutí hlavou taky. Ano, jsme čistokrevné lamy.
V jakési garáži na kraji města jsme z našich dopravních prostředků nechali odstranit největší neduhy a v rámci čekání jsme doplnili energii, ztracenou při startovací proceduře, kaloricky vyváženou snídaní. Vydatnou pochutinou nám byly rýžové nudle s rýží, zalité rýžovou omáčkou a rýžové pečivo navrch. Nechápu, jak je to možné, ale chutnalo to fantasticky. Nejspíš to bude tím, že tam byly i úplně jiné ingredience, jen jsem je brzy z rána nestihl zaregistrovat. Zkrátka jsem v ranním deliriu viděl rýži. Jenom rýži. Ranní ptáče možná opravdu dál doskáče, ale evidentně z toho má úplný hovno. Alespoň v mém případě. Mé omezené lidské funkce a vlastnosti jsou při spánkovém deficitu stejně brutálním příkladem nenaplněného potenciálu, jako hardwarově našlapaný futuristický laptop poháněný systémem Windows 10. Nefunkční paskvil.

Směr byl jasný, horské městečko Dalat. Místo jak vystřižené z katalogu francouzských Alp. Cesta byla plná překrásných panoramat, serpentin, skalnatých srázů či menších vodopádů. Úplné pohlazení křehké motorkářské duše. Kochali jsme se takovým způsobem, až jsme se omylem rozpojili. Ztraceni v horách, to tu ještě nebylo.
Psylos byl nejenom bez telefonu (jak jinak, že jo), tentokrát navíc i bez peněz. Uschoval si je dočasně ke mně, kvůli děravé kapse, čímž se postaral o další nezapomenutelný majstrštych. Jelikož pro tento finanční manévr nemá termín žádná seriózní ekonomická literatura**, pojmenoval jsem ho sám. Brilantní pičovina.
Chvíli jsem splašeně lítal sem a tam přes všechny křižovatky v rádiusu nějakých deseti kilometrů. Psylos nikde. Pak mi chcípla mašina a já půl hodiny nemohl nastartovat. Tím se naše šance na brzké znovushledání razantně ztenčily a já rezignoval.

Kupodivu mě odevzdaný přístup uklidnil. Prostě pojedu na Dalat a nějak tam snad dojedu. Nějak tam snad dojede i Psylos. Nějak se tam snad najdeme. A co když se nenajdeme? Tak se nenajdeme, no a co. Ještě se nikdy nestalo, aby se nic nestalo.
Psylos bez mobilu, bez peněz, bez mapy. Brzy asi i bez benzínu. Jsem si ale jistý, že úsměv mu z tváře nezmizel a dál si nerušeně užíval krásné přírodní scenérie podbarvené muzikou z iPodu, jediné moderní elektronické vychytávky, kterou používal. A tu teda používal vehementně, neb sluchátka z uší nevyndal, ani když jsem ho o to zrovna žádal. Větru, dešti a Psylosovi zkrátka neporučíš. Navzdory tomu mám počasí rád, a právě proto mám rád i Psylose. Nepředvídatelnost je nenahraditelná životní složka, nezbytná ingredience každé legendární historky.

Úkol zněl jasně, jet na Dalat a doufat v zázrak. Teprve až dojedu do cílové destinace, rozhodnu se, jak postupovat dál. Už teď mě představa dalšího sledu událostí rajcuje. Hledat jeden druhého v neznámém dvousettisícovém městě kdesi ve Vietnamu? To je teprve volnočasová aktivita, panečku! Geocaching pro fajnšmekry nejhrubšího zrna. Poblázněným lovcům pokémonů se o podobné zábavě nezdá ani v těch nejvlhčích snech.

—————

Přečtěte si více o knize.

—————

Hlavními tématy MotoRoute jsou motocykly, cestování, mototuristika. Čtenář zde nalezne články o cestování, aktuality ze světa motocyklů, tiskové zprávy o motorkách, motorkářské cestopisy, testy a recenze vybavení i motocyklů (nové i ojeté motocykly), rady a tipy, GPS trasy a POI pro stažení do navigace, blogy, diskusi a jiné.

Související knihy

Klouček, Lukáš

MotoRoute, 2017