Zamyslete se „Kdy“…

kdy-se-dotknout-dospelosti-nahled
Kdy vlastně člověk definitivně pozná, že je dospělý? Co jej nejvíce utváří a formuje? Podílí se výchova na jednání zralých lidí? Od kterého momentu už jsme opravdu zodpovědní?

Kapitoly plné otázek jsou typickým znakem knih, které Zuzana Maléřová věnovala svým dětem. Avšak nejen jim, ale i jejich kamarádům. Na začátku triptychu o dětech byla půvabná kniha Jak potkat děti, pak následoval sled otázek Proč kluci milují fotbal a nyní nakladatelství Čas vydalo knihu Kdy se dotknout dospělosti.

V souladu s logikou celého časosběrného projektu začínají jednotlivé kapitoly slůvkem „KDY“ – Kdy ušít nový život, Kdy vyplout na vlastní ostrov, Kdy se ptát na lásku a zradu, Kdy v sobě spojit rozvedený svět atd. – a hlavními postavami příběhů, které se v nich odvíjí, jsou mladí lidé, kteří vstupují do dospělosti. Řeší své vztahy s okolím a mnohdy prožívají těžké zkoušky. Mohlo by se zdát, že dospívající mají tendenci být lehkomyslní a že vším procházejí kryti brněním mladosti, která je chrání před zraněními. Jenže postavy z knihy Zuzany Maléřové ukazují, jak je snadné ublížit i jim. Ze všeho nejvíce je traumatizují jejich nejbližší: matka, otec, nevlastní matka, přítel. Autorka ukazuje, jak důležité je nechat děti dělat jejich vlastní chyby a pomoci jim vyrovnat se s jejich následky. Rodiče, kteří dokáží přijmout, že potomek nezvládne naplnit jejich sny, ale že si touží naplnit ty své, mohou být pro své děti skutečnou oporou. Ale důležití jsou pro ně i přátelé.

Co člověk, to zajímavý osud. Každý se musel s něčím poprat, co mu pomohlo vyzrát v originální osobnost. A tak Zuzana Maléřová naslouchala příběhům, které svým osobitým způsobem nyní předává dál. Vypráví vše s citem a porozuměním, aby vylíčila bolest, úzkost i strach, ale přitom se zraněných míst dotýká tak, aby nejitřila staré rány.

Předěly kapitol tvoří černobílé portrétní fotografie manžela autorky Vlado Bohdana. Drobné dokumentární fotky, ale barevné, jsou vloženy i v příbězích. K doznění biografického střípku přispívá vždy celá hrst barevných portrétů představované osoby. Mezi jednotlivé kapitoly jsou vždy vloženy dva příspěvky různě starých dětí, v nichž samy ve zkratce vypráví své bolestné zážitky. Pro někoho to byla smrt pejska, pro jiného rozchod rodičů, pro dalšího smrt dědy či babičky.

„Loni v říjnu mi zemřel táta po dlouhé nemoci. Díky mamce, strýcům a spoluhráčům se mi nějakým způsobem s tím podařilo srovnat. I přesto, že byl táta dlouho nemocný a uvnitř jsem cítil, že by se to mohlo stát, na tohle se prostě nepřipravíte.“ (str 92)

Příběhy jsou určeny jak vrstevníkům hlavních protagonistů – uvědomí si, že stejné problémy jako oni řeší i ostatní –, tak i všem dospělým. Možná nás ty drobné perličky přesvědčí, že nejvíce může bolet rána způsobená jazykem, že i ti mladí se dovedou prát se svým osudem a hlavně, že nejsou o nic horší než my, navzdory tomu, co se o mladších generacích říká. Jen jim asi připravujeme horší podmínky – rozvrácené rodiny, následné cestování nejen z domu do domu, ale i přes hranice států v našem globalizovaném světě.

Zamyslete se spolu se Zuzanou Maléřovou „Kdy“… a nechte se okouzlit nastupující generací. Držte jim palce, ať se nenechají zlomit a jdou si dál za svými sny.

Knihy Zuzany Maléřové a Vlado Bohdana jsou drobnými šperky, které osloví svojí intimní krásou a citem, s nimiž komentují skutečný život, a učí nás vážit si toho, co máme.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeKdy se dotknout dospělosti

Maléřová, Zuzana

Čas, 2016

Napsat komentář