Vyskočila z vozu před hospodou v Upney, kam často chodila. Byla ráda, že se tam dostala tak rychle. Chtěla si jenom koupit drogy. Pokud se tam nebude dít nic zajímavého, pojede se vyspat domů.

Otec jí daroval překrásný byt v Canary Wharf. Všichni známí jí ho záviděli. Byl opravdu nádherný – měl úžasný výhled přes řeku a byl prvotřídně zařízený. Od svého táty by neočekávala nic míň. Jako o všem ve svém životě se domníval, že když něco stojí majlant, musí to být dobré. Jessie byt nenáviděla. Byl další připomínkou toho, jakou nad ní má otec moc. Nepřepsal ho na ni, takže v něm byla pouhou nájemnicí. Otec jí ho dal jen proto, aby o ní měl přehled. Ze stejného důvodu jí platil týdenní apanáž. Chtěl si ji udržet nablízku. Její rodiče nic nedělali bez postranního úmyslu.

Vklouzla do hospody a nadechla se známého pachu potu a zteplalého piva. U baru stál dealer, za nímž přijela. Jessie se k němu rychle vydala. Bylo pozdě a podnik se začínal vyprazdňovat.

Georgie Burns na ni zasvítil zlatými zuby. Dnes v noci se obchody moc nehýbaly a Jessie Flynnová vždycky hodně utratila. Nakupovala ve velkém a platila hotově, takže ji vždycky vřele uvítal. S chrupem ze zlata a s nákladnými dredy vypadal jako dokonalý prototyp darebáka. Ve skutečnosti vystudoval sociologii a oba jeho rodiče byli učitelé. Vyrostl v hezkém domě na severu Londýna spolu s dvěma sestrami a otylým labradorem jménem Bubbles. Teď prodával drogy, protože jedině tak si mohl vydělat na slušné živobytí, splácet hypotéku a platit svým dvěma dcerám školu. Jeho žena byla z těch, které potřebují, aby manžel dobře vydělával. Měla ráda hezké věci. Také velice ochotně přimhouřila oko nad manželovými aktivitami.

„Nazdar, Jessie. Hledáš mě?“

Jessie se usmála. Georgieho měla upřímně ráda. Byl milý a patřil k několika málo mužům v jejím životě, kteří se ji nikdy nepokusili využít.

„Jasně, že jo, Georgie. Jinak bych do týhle díry v životě nevlezla.“

Zasmáli se a Georgie gestem naznačil barmance, aby jim přinesla pití. „Souhlas. Tak co si dneska dáš?“

„Jako obvykle.“ Rozhlédla se kolem sebe. „Je tu nějak prázdno. Divím se, že tu ještě jsi.“

Georgie naštvaně pokrčil rameny. „Všude je mrtvo, děvče moje. Zrovna jsem se chystal vyrazit domů.“ Podal jí velkou whisky s colou a Jessie to rychle vypila.

„V Soho to vypadá úplně stejně. Totálně mrtvo.“

Georgie se nadšeně zasmál. „Mělas radši jít do klubu. Vždyť je pracovní den, krucinál.“

Jessie se usmála. „Já vím. Ale dneska se mi nechtělo. Kolik ti dlužím?“

O deset minut později vyšla z hospody a vyrazila ke stanici metra Upney. Pěšky to k ní trvalo jenom několik minut. U stanice obvykle parkovalo plno taxíků a Jessie se jako obvykle posadila na zadní sedadlo prvního z nich. Potěšilo ji, že řidiče trochu zná. Několikrát ji vezl domů, takže si přátelsky povídali, dokud nezastavil před domem, kde bydlela.

Zaplatila mu a rychle kráčela k domu. Právě se chystala odemknout hlavní dveře vedoucí k výtahům, když zaslechla, jak na ni někdo volá. Otočila se za hlasem. Očekávala, že uvidí někoho známého. Někoho, jako je ona, kdo neustále hledá společnost. Místo toho spatřila úplně neznámého muže. Než stačila něco říct, ucítila, jak ji cosi udeřilo do hlavy.

Za okamžik bylo po všem.

Ukázka pochází z knihy Martiny Cole Pomsta, kterou minulý měsíc vydalo nakladatelství Domino.

Nakladatelství DOMINO bylo založeno v dubnu 1997 s cílem vydávat knihy, mezi kterými si najde tu svou každý čtenář. Mezi nejúspěšnější autory patří Jeffery Deaver, Robert Ludlum, Karin Slaughter, Martina Cole, Lisa Jackson, Shannon Drake a další. Velké čtenářské úspěchy také slaví biografie významných osobností z historické edice. Ve všech edicích se čtenářům snaží nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst.

Související knihy

Cole, Martina

Domino, 2015