Komentáře k příspěvku: Pozor na intelektuály!

Od: assaly

assaly — Thu, 14 Jul 2016 14:35:59 +0000

Hezký den, dnesk mi přišla kniha Kritik, moc děkuji a těším se na čtení :-). krásné dny

Od: Ondra

Ondra — Mon, 11 Jul 2016 15:03:27 +0000

Skvělá kniha. To jak se ti intelektuálové chovali ke svým nejbližším, je důležité. Když Marx kázal a psal o osvobození dělnické třídy a přitom své služebné neplatil. Shelley který opustil ženu s narozeným dítětem a jel si užívat do Itálie a přitom mluvil o důležitosti lásky. Rousseau který teoretizoval o výchově a svých pět dětí odložil do sirotčince, vzýval přírodu a zabýval se vyžíráním šlechticů na jejich zámcích. Brecht který oslavoval komunismus, ale ze SSSR mizel co nejrychleji, aby tam moc neriskoval a léčit se taky nechával radši na kapitalistickém Západě než v nemocnicích socialistického Východu. Většina takových myslitelů byli kolosální pokrytci, kázali vodu a sami se topili ve víně.

Od: Lai

Lai — Thu, 09 Jun 2016 17:23:06 +0000

Hrozná hloupost – recenze i kniha. Zaprvé, Johnson vůbec nepovažuje osobnosti, které zkoumá, za neinteligentní, naopak (tohle je jedna z mála věcí, kterou jim přiznává). Zadruhé nelze posuzovat tyto osobnosti z nesmyslného úzkoprsého hlediska nějakého švihlého britského puritána, pro kterého je důvod k zatracení už to, zahýbá-li někdo (třeba Marx) svojí manželce. Zatřetí to není kniha vědecká, naopak se snaží být populární, proto zahrnuje do hodnocení básníka nebo politika (což souvisí s druhým bodem) jeho intimní život a podobně. Ostatně by mě zajímalo, jak autor recenze přišel na to, že „to nejdůležitější“ je právě RODINA (eventuálně „služka“ –) zkoumané osobnosti. Co dělal Marx se svojí služebnou, je celkem jejich věc, má to pomíjivý význam, a proto to nestojí zato zkoumat.
A začtvrté, jak doufám, každý čtenář s mozkem prověří autorovy informace a použije k tomu relevantní prameny. Takže recenzetova poznámka, že se po přečtení té Johnsonovy blasfemie změní čtenářův názor na zkoumanou osobnost, je dost mimo. Nikdy rozumný, kdo má podloženo dostatkem zdrojů, že Shelley byl člověk hodný a citlivý, ho po přetení studie nezačne pokládat za zvíře jenom proto, že si to vyfantazíroval autor.