Vskutku mezinárodní detektivka

brouk-nahled
Zmizení české dívky ve Finsku zaměstná detektivy nejen tam, ale i za hranicemi Spojeného království a pochopitelně v Čechách. Rozluštění záhady bude stát mnoho úsilí a odkryje zločin, o kterém byste raději ani nechtěli slyšet!

Kriminální román B. M. Horské s krátkým názvem Brouk převedlo do audiopodoby nakladatelství, které svojí zkratkou připomíná slavnou dvojici W+V, nicméně jeho celý název je jiný: Walker & Volf. Zaměřuje se na původní českou sci-fi, fantasy, horor a thriller. A musím říct, že dílo mně dosud nepoznané autorky plně spadá do poslední zmíněné kategorie.

Brouk je již druhou knihou ze série s inspektorkou Elen Jollyovou, která působí v Milton Keynes, tedy ve městě, které leží asi 80 km od Londýna směrem na severozápad, nazývá se městem teprve od roku 1967 a nyní má téměř 250 tisíc obyvatel. Autorka zde již nějakou dobu žije, a proto o tomto prostředí dokáže poutavě vyprávět.

Děj knihy se začíná odehrávat o letním slunovratu ve Finsku. Inspektorka si zde po dlouhé době dopřála dovolenou, ale návrat jí překazil výbuch sopky na Islandu. Aby zahnala nudu, než bude obnoven letecký provoz, rozhodne se dát do služeb finské policii. Na ostrově Ukko Kokko zmizela dívka českého původu a uzavřenou společnost „zatracenců“ navíc opustil i jeden muž, pravděpodobně student z Anglie, dříve, než jej policie stihla vyslechnout. Má Angličan Danny s dívčiným zmizením něco společného, nebo měl k rychlému odjezdu nějaký jiný důvod? Elen si tak z dovolené domů nepřiváží jen krásné zážitky, ale i nový případ.

Najít Dannyho nedá kupodivu příliš práce, jenže podle všeho on asi není tím, kdo za sebou nechává mrtvé a v opuštěných chatkách si věší zvláštní relikvie – pramínky dlouhých vlasů svých obětí. Zjistit kdo a proč páchá hrůzné zločiny, kde je pohřešovaná dívka, jakou roli v případu hraje posvátný skarabeus a proč někdo sleduje Dannyho, bude nakonec velice složité a inspektorku Jollyovou to bude stát veškeré síly a málem i život…

Kriminální thriller má originální zápletku, odehrává se na zajímavých místech a jedním z aspektů, který české čtenáře bude bavit, jsou všudypřítomné odkazy na Česko. Inspektorka má český původ, zmizelá dívka byla Češka a do pátrání se zapojuje i ryze český detektiv Šafránek. Děj rychle odsýpá a kupodivu jej nezdržují ani podrobné popisy. Naopak celému příběhu dodávají na napětí, protože posluchač (či čtenář v případě knižní podoby) neví, zda se náhodou nechystá nějaké nepříjemné překvapení. Asi jako když kamera sleduje pomalý pohyb hrdiny, na něhož buď znenadání vyskočí „padouch“, a nebo se také vůbec nic nestane a dotyčný prostě jen dojde do cíle své cesty. Stačí napětí potvrzující melodie, příšeří a výsledkem je nervózní tik v oku a mrazení v divákových zádech.

Autorka navíc neustále klade znejisťující otázky, takže není jisté, zda vrah není blíž, než si myslíme.

Musím říct, že Brouk mě mile překvapil. Opravdu jsem neočekávala tak do detailů propracovaný příběh plný napětí. Tomu v audiopodobě, kterou jsem si stáhla z webu audiotéka.cz, nahrávaly i krátké dramatické klavírní předěly. Občas mne však mátlo, že nenaznačovaly jen počátek nové kapitoly, ale byly vsunuty i v nich, kde zaznívaly v napínavých momentech nebo když se děj přeléval z místa na místo.

Bohužel vcelku dobře načtenou detektivku – interpretkou byla plzeňská herečka Lucie Fiona Šternerová – zbytečně kazí nedotažený zvuk a výsledku by bezpochyby prospěl i kvalitnější střih. Není-li totiž posluchač plně stržen dějem, nejspíše si všimne hlasu hovořícího jakoby ze sudu. Hlasu, v němž dominují sykavky. Nahrávka také není prosta zbytečných přeřeknutí. Například formulace „potvrzení (místo „podezření“) potvrdila“ nutně vede posluchače k otázce, proč tento do uší bijící „přežblebt“ v nahrávce zůstal.

Musím ale pravdivě dodat, že jsem se většinu času nahrávky – devět a tři čtvrtě hodiny rozdělených do třiceti sedmi nestejně dlouhých kapitol – nezabývala chybami, ale naopak jsem velmi pozorně naslouchala obsahu, neboť mě zcela pohltil. Mnohem více jsem se tedy trápila tím, jak policejní inspektorka může být tak naivní a nenahlásit vykradení bytu (!), než abych vnímala drobné chyby v technickém zpracování nahrávky.

A tak pro mne největším šokem zůstal poněkud useknutý závěr. Přiznávám, že takový konec nepatří k mnou oblíbeným. Protože kdo ví, za jak dlouhou dobu vyjde pokračování…

Nicméně, máte-li chuť na něco hodně napínavého do uší a pereferujete české autory, pak určitě nemějte strach si užít strach s hrdiny Brouka autorky B. M. Horské, která za něj dokonce získala v roce 2015 Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku 2014.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeBrouk [MP3 ke stažení]

Horská, M. B.

Audiotéka.cz, 2016

Vskutku mezinárodní detektivka - DISKUZE

Počet reakcí: 4
  1. Ano, a proto nám nyní rapidně klesají prodeje vámi vychválené audioknihy… Ačkoli naši betatesteři ani sám zvukař ani posluchači na audiotéce nic negativního na zvuku nezaznamenali.
    Ale to už je jedno, výrazně nám klesají prodeje, což je na malém trhu s audioknihami, kde se doslova počítá s každým prodaným kusem, dost tristní.
    Nu nic, budeme doufat, že si naší další vypiplané audioknihy, jejíž výroba stojí víc než papírové knihy, nevšimnete. Zejména ten komentář na audiotéce zapracoval jako dokonale podříznutá větev. Brouk po měsíci prodeje propadl nejméně o dvanáct míst… a pokračuje to.

    Sám jsem si říkal, jak dlouho ještě utáhneme produkci původních, méně prodejných českých autorů. Vidím, že tohle je asi náš z posledních počinů na poli původních detektivek, na poli původních autorů.

    Lepší je sem plácat severské detektivky, jednu po druhé. Tam riziko není, na rozdíl od domácí produkce. I to je dobré poučení. :-)

    • Jiří Glozar Jiří Glozar napsal:

      Dobrý den, musím se naší recenzentky zastat. Po poslechu ukázky jsou jí zmíněné chyby zřejmé. Přesto jsem požádal o názor kolegu, jež se zvukem a jeho zpracováním zabývá, cituji: „poslechl jsem tu ukázku a řekl bych, že výtky recenzentky jsou oprávněné a celkem trefně vyjadřují skutečnost. Nahrávka opravdu působí, jakoby vznikla v malém prostoru se „sudovým“ dozvukem, a sykavky jsou prostě přehnané – to je vidět i při vizuálním zobrazení zvukové vlny –, což při delším poslechu na přístroji bez možností korekce basů a výšek může docela vadit. Navíc je v pozadí (je to ale prakticky slyšet jen ve sluchátkách) jakési vrčení – takové, co vzniká při použití nekvalitní nestíněné kabeláže.“.

      Je nám samozřejmě líto, přispěla-li naše recenze k poklesu prodejnosti, ale prvořadou povinností recenzenta je být upřímný ke čtenářům recenze. Jen tak si získá jejich důvěru a jeho doporučení ke koupi mohou brát vážně.

  2. V tak výborně sepsané recenzi je trošičku smutné, když si paní Alena nenařídí zvuk u vlastních reproduktorů či sluchátek a pak tuto skutečnost uvádí do recenze – (či dokonce na web. audioteka.cz, čímž tuto jí doporučovanou audioknihu velice sráží v očích ostatních případných zájemců) – jako chybu zvukové knihy (zvuk jako ze sudu či sykavky). Nicméně, i tak recenzi jako takovou chválím.

    • Alena Badinová Alena Badinová napsal:

      Děkuji za postřeh, ale musím zodpovědně říct, že jsem se zkoušela zvuk „vyladit“ (mám doma zvukaře, takže mi radili, co a jak) a bohužel se nikde (ani na přehrávači, ani v počítači)nepovedlo, proto jsem to zmínila i v recenzi, aby s tím případní posluchači počítali a nebyli kvůli tomu zklamaní.

Napsat komentář k Jiří W. Procházka Zrušit odpověď na komentář