Komentáře k příspěvku: Vánoce – svátky světla, lásky, rozjímání

Od: Hana Militká

Hana Militká — Fri, 27 Nov 2015 00:20:49 +0000

Milý Vláďo,
děkuji ti za tvá velká slova uznání. Jsem moc ráda, že na tebe moje povídka zapůsobila. Ty máš kumšt v sobě. Krásně maluješ. Určitě bys dokázal napsat i povídku. Jen se místo barev používají slova. Kladou se do souznění nebo do kontrastu. Jsem šťastná, že jsem měla možnost celý život prožít v umění. Ať už při herectví, nebo při psaní. Obojí mě naplňuje. Cítím se velmi bohatá, přestože peníze se ke mně nikdy moc nehrnuly. Tohle se nedá ani ničím zaplatit. Co víc si přát, než prožít život tak, aby se člověk cítil spokojený. Aby si při ohlédnutí zpět mohl říct – stálo to za to! K tomu umění pomáhá. Důležité jsou dobré vztahy s blízkými. Jak jednoduchý návod! Jak složité tak žít. Děkuji za tvůj komentář, který vyvolal mou úvahu. Díky. Hana Militká

Od: Vladimír Bucháček

Vladimír Bucháček — Thu, 26 Nov 2015 22:13:54 +0000

Ahoj Hanko!
Moc hezky napsáno! Až mě to donutilo také zavzpomínat na dětské Vánoce, maminčiny vanilkové rohlíčky (na které jsme s bráchou tajně chodili), na skromné dárky a sváteční nádobí na velkém stole. Rád bych měl také takovou vzpomínku napsanou na papír, ale asi bych si netroufl, jako Ty, vlastně jsi už zkušená spisovatelka…
A protože znám Tvůj rodný dům i jeho obyvatele, tak si mohu trošičku představit, jak to u vás vypadalo. Hanko, držím Ti palce a piš, piš, piš!!!
Vláďa Bucháček

Od: dohamaja

dohamaja — Thu, 26 Nov 2015 12:24:11 +0000

Jé, konečně jsem našla okénko, kde mohu „písnout“ komentář.
Takže píši, že jsem vyhranou knihu i knihy z aukcí obdržela v pořádku. Úžasně zabalené, rohy se nemohly ani hnout. Díky moc, těším se na další. Marie Dohnálková

Od: Hana Militká

Hana Militká — Wed, 25 Nov 2015 14:47:58 +0000

Moje milá sestřičko,
děkuji ti za nádherná slova. Jsem moc ráda, že ti moje povídka navodila naše šťastné dětství. Samozřejmě jsme měli i své starosti a problémy. Cítili jsme však lásku rodiny. Věděli jsme, kam patříme. Naučili jsme se vážit si svých blízkých.
Byla to těžká doba. Pro naše mládí krásná. Často si ještě dnes vzpomenu na mámu, jak by řešila určitou situaci. Vlastně je mi rádcem po celý život.
Tobě děkuji za velkou podporu, kterou mi projevuješ při mé tvorbě.
Jsem moc ráda, že mám v tobě spřízněnou duši. Že mi fandíš. Většinou jsi jedním z prvních čtenářů mých knížek. Vedle mého manžela a brášky.
Děkuji ti. Děkuji, že tě mám. Hana Militká

Od: Milada Šedivá

Milada Šedivá — Wed, 25 Nov 2015 13:20:51 +0000

Za oknem chumelí a do duše mi s Tvojí povídkou přichází vánoční nálada. Najednou jsem doma v našem rodném domě a vidím kolem sebe maminku, tátu, tebe, Haničko, dva brášky a babičku s dědou. Vánoce uprostřed mých drahých prožívám znovu živě, jako by to bylo právě teď. Píšeš o nich tak krásně, emotivně a pravdivě. Ani se mi nechce uvěřit, že je to dnes už jinak. Skoro každý den vzpomínám na ty z naší rodiny, co už mezi námi nejsou. Rozdávali nám nezištnou lásku a naučili nás žít i v nepohodě. Patří jim za to můj velký dík. Bohužel jim to dnes už nemohu ani projevit ani nijak oplatit. Zůstala jsi mi jen Ty a mladší bráška. Hokejku od Tebe už dávno rozbil o mantinely. Sport mu zůstal. V mládí si člověk snad ani plně neuvědomuje, co pro něho milující rodina znamená. Časem to docení. Jsem šťastná, že mám Tebe a brášku. Díky za tvoji krásnou povídku. Díky za všechny Tvé povídky, fejetony, romány a detektivky. Napsala jsi jich už hodně. Všechny jsem s chutí četla. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout dokud jsem je vždycky nepřečetla až do konce. Prožila jsem u nich napětí, radost i smutek, poplakala jsem si u nich i se nahlas zasmála. Přeju Ti hodně nadšených čtenářů, kteří se u čtení Tvých knih dobře pobaví. Přeji Ti, aby Ti vyšlo hodně knížek. Přeji Ti pořád tolik elánu do dalšího psaní, kolik ho máš teď a ještě víc. Přeji Ti hodně lásky a zdraví. Tvoje sestra Milada

Od: Hana Militká

Hana Militká — Wed, 25 Nov 2015 12:03:24 +0000

Milá Jano,
děkuji vám za nádherná slova. Jsem moc ráda, že ve vás povídka vyvolala krásné vzpomínky. Cítím se naplněná svou tvůrčí činností, když vidím, že se moje myšlenky dotkly citlivých lidí. Přeji vám nádherné Vánoce. Hana Militká

Od: Jana Nekolová

Jana Nekolová — Wed, 25 Nov 2015 11:38:59 +0000

Je konec listopadu,čtu nerušeně a se zvědavostí,venku je už trochu přítmí-za okny proletují vločky sněhu-ideální čas na čtení v teple útulného domova.
Povídka ve mně vyvolává krásné vzpomínky na bezstarostné dětství,náladu tehdejší doby,soudržnost sourozenců…
Vzpomínám i na pozdější náladu při příchodu Mikuláše a čertíka a slavení Vánoc již s mým synem,krásná doba,i když ne lehká.
Je to krásně čtivá milá povídka-pohlazení po duši v dnešní uspěchané neklidné době.
Haničko,děkuji za zážitek a přeji hodně dalších nápadů a také zdraví a štěstí. Jana

Od: Hana Militká

Hana Militká — Wed, 25 Nov 2015 00:56:29 +0000

Milá Ivanko,
jsem moc ráda, že se ti povídka líbí. Je dobře, že ti přinesla vzpomínky na tvé šťastné mládí, na krásný čas vánoční. Potěšil mě tvůj komentář. Chtěla jsem připomenout, že i dávné časy byly zajímavé, plné lásky, radostí i starostí, jako dnes. Vše má teď trochu jinou formu. Ale nitro lidí se příliš nezměnilo. Každý potřebuje lásku. Touží po vztazích. Potřebuje cítit, že někam patří. Jsou životní hodnoty, které se ničím nenahradí. Ani penězi, ani technikou. Přeji všem lidem, kteří mají v sobě lásku a něhu, pochopení pro druhého, aby ji dokázali svým blízkým dát najevo. Tvého komentáře si vážím. Moc pro mne znamená, že ti povídka navodila krásné chvíle. Hana Militká

Od: Lišková Ivanka

Lišková Ivanka — Tue, 24 Nov 2015 23:58:09 +0000

Haničko,po přečtení Tvé povídky se mi v srdíčku rozlilo teplo
Vzpomněla jsem si na dětství,na krásné prosincové svátky.Mám o 7 let ,mladší sestru,takže Mikuláše jsem prožívala nejvíce díky ní.Nika měla odmala úžasný postřeh,hned poznala,že Mikuláš má strýcovy boty a bylo jí to moc divné,přesto recitovala básničku na přání.Učila jsem ji od malička básničky,měla jsem je ráda,mimochodem jsem recitovala až do svých 30 let,kdy jsem soutěžila,i se svou vlastní tvorbou.
Vánoce jsme mívali opulentní,neboť jsme měli velkou rodinu,maminka byla z 5 dětí.Všichni se u nás scházeli ,zvláště na Vánoce a narozeniny.Také s námi jednu dobu žila babička.Dostávaly jsme se sestrou hodně dárků,mimo textílií,knihy,hračky,sportovní potřeby.U stromečku jsme zpívali všichni koledy,kterých jsme znali dosti.Nejvíce nás ale bavilo vyprávění dospělých o jejich mládí,o různých zážitcích,o členech rodiny,kteří už mezi námi nebyli.To si myslím,že dnes v rodinách chybí povídat si a naslouchat, a vracet se ke svým kořenům.Také popisuji fotografie,maminka to také dělávala.Vyprávím vnukům o předcích vše,co jsem se od rodičů a prarodičů dozvěděla .
Dnes je velmi neklidná doba,špatně to prožívám a tak mi povídka pomohla se zasnít,a zapomenout na chvíli a vzpomínat na krásné chvíle v kruhu celé rodiny.Hani,jen tak dál a moc děkuji.